Pryč jsou doby, kdy vystopování našich dávných předků byla otázka dlouhých cest po republice, volání do archivů a nekonečného procházení starých matrik. Pryč jsou i doby, kdy jste si své objevy mohli psát leda tak na papír. Pokud jste se do toho pustili sami, stálo to spoustu času, vyjednávání a peněz za jízdné nebo pohonné hmoty. Pokud jste si na to někoho najali, nedoplatili jste se. Dnes to jde sice stále dělat tímto způsobem a možná to má něco do sebe, ale pokud vám jde hlavně o výsledek, je dobré využít obrovských výhod digitalizace. Chcete se dozvědět něco o svých předcích? Odkud přišli? Čím se živili? Jak často se stěhovali? Jak se jmenovali? Nebyl mezi nimi někdo významný?

Doba digitální

To, že si své záznamy a objevy můžete zapisovat v digitální podobě do počítače nebo do internetových služeb, je to nejmenší. Podstatné je, že dnes už nemusíte fyzicky navštívit jediný archiv. Většina z nich od toho beztak odrazuje zvýšenými cenami za půjčení archiválií. Stačí jen otevřít webové stránky správného archivu dle bydliště nebo místa narození osoby, kterou hledáte. K nalezení toho správného archivu poté využijete tuto přehlednou mapku. Tak snadné to je.

Časem zjistíte, že jednotlivé archivy jsou na různém stupni pokroku. Většinou už je možné procházet všechny dokumenty online se sadou různých pomocných nástrojů, ale není to pravidlem. Třeba v případě archivu v Zámrsku, který zastřešuje Pardubicko a Královéhradecko, zatím nejde jinak, než se spokojit s fádním pdf souborem, který je de facto jen seznamem matrik s odkazy ke stažení naskenovaných obrázků. Při pátrání ve východních Čechách vás tak čeká stahování velkých balíků dat. Věřím ale, že i tady časem přejdou na pokročilejší systém. Digitalizace archiválií jako taková je všude z většiny hotova, ale může se samozřejmě stát, že matrika, kterou zrovna potřebujete, ještě zdigitalizována není.

I tak to není snadné

Díky digitalizaci se podstatě zrychlil a zjednodušil proces dostání se ke správné matrice, hledání jako takové však zůstává stejné. Ručnímu procházení jednotlivých matričních knih se člověk nevyhne, byť se odehrává na obrazovce monitoru. Možná časem bude vyvinut inteligentní systém, který matriční zápisy bezchybně přepíše do elektronické podoby a umožní tak rychlé vyhledávání dle data nebo jména. Ta doba je ale ještě daleko, a tak se tím stále musí prokousávat člověk, ideálně zkušený.

Matriční záznam o narození z roku 1837 (v češtině).

K tomu, aby hledání bylo efektivní, účinné a bezchybné, je potřeba vědět, jak na to. Hledání se řídí spoustou zákonitostí, aby byla dostatečná jistota, že jsme vůbec nalezli ty správné osoby. Jediná chyba může způsobit, že celá větev rodokmenu bude špatně. Další problémy nastanou, když se dostaneme do hlubší historie (což chceme), kdy se úřední záznamy nepsaly česky a už vůbec ne písmem, jakým píšeme dnes. Záznam na obrázku výše je v češtině. Dokážete rozluštit, co se v něm píše? Pokud ne, představte si podobný záznam v němčině, natož v latině a třeba ledabyle naškrábaný v knize špatné kvality.

Existují dvě možnosti, co s tím – vše se naučit a najít si sám, nebo oslovit někoho, kdo už to umí. Článek píšu samozřejmě proto, protože právě tuto službu mezi jinými nabízím. Získání potřebných zkušeností zabere stovky, možná tisíce hodin a učit se je potřeba neustále. Chápu, že ne každého to baví, přestože by rád svůj rodinný rodokmen měl. V případě zájmu mě kontaktujte.

Netvořte, co už vytvořené je

Přínos internetových služeb umožňujících ukládat svůj rodokmen tkví především v tom, že si můžete připlatit za zvláštní služby. Za tu nejdůležitější považuji tu, která umožňuje párovat vaše osoby s podobnými osobami v cizích rodokmenech. V dnešní době už je pravděpodobnost toho, že alespoň někdo z vašeho rodokmenu už je i v jiném rodokmenu, velice vysoká. Díky tomu si můžete ušetřit spoustu práce tak, že prostě okopírujete výsledky práce někoho jiného. Současně se ujistíte v tom, že jste postupovali správně (nebo budete upozorněni na chybu). Možná to působí neférově, ale kdo si kopírování svých záznamů nepřeje, může u svého rodokmenu tuto možnost vypnout. Obecně zde platí princip vzájemnosti, počítá se prostě s tím, že část záznamů okopírujete a výměnou za to zase nabídnete své objevy k použití někomu jinému. Z celkového pohledu je to rozhodně efektivnější, než kdyby každý dělal stejnou práci znovu. Rozhodně ale doporučuji výsledek každého převzetí záznamů pečlivě zkontrolovat, najdou se i badatelé, kteří správnost údajů příliš neřeší.

Rodokmen jako lidské poznání

Při práci na rodinných rodokmenech jsem si uvědomil, že takový rodokmen skvěle reprezentuje filozofický problém poznání, vyjádřený Sókratem ve známém výroku „vím, že nic nevím“ (byť jej takto nikdy neřekl). Čím víc toho víme, tím víc si uvědomujeme, kolik toho ještě nevíme. S rodokmenem je to stejné. Jak v něm přibývá osob, tím více otazníků vzniká. Na začátku potřebujete objevit své praprarodiče, na konci může být rodokmen se 400 přímými předky a další stovkou, kterou je potřeba nalézt. Některé větve se mohou dostat až na počátek 17. století., výjimečně i dále.

Moje mapa s vyznačenými místy narození předků.

Mapa původu

Osobně mě na rozkrytí mojí minulosti zajímalo především to, odkud moji předkové pocházeli. Nemyslím etnický původ, od toho jsou DNA testy, ale zkrátka jak se přihodilo, že žijeme tam, kde teď žijeme. Bylo to tak vždy? Žili mí předkové ve městech nebo na venkově? V nížinách nebo v horských oblastech? Odpovědi můžou leccos napovědět i o tom, proč máme takové koníčky, jaké máme, proč nás láká příroda více než město atd. Mým oblíbeným výstupem z bádání je proto také mapka se záznamy míst narození předků a nabízím ji samozřejmě také v rámci mých služeb.

K čemu je takový rodokmen?

Setkávám se s dotazy, proč by měl člověk vůbec potřebovat svůj rodokmen. Je jasné, že bez něj lze přežít. V mém případě však s postupem věku narůstala přirozená zvědavost. Zvědavost, která nakonec přerostla ve vášeň. Jak jinak nazvat stovky večerů strávených nad digitálními matričními knihami. Každý objev je jako když archeolog objeví starou kostru nebo nádobu. Až zpětně jsem si uvědomil, že se poznáním předků můžu něco dozvědět i sám o sobě. Rodokmen tedy v tomto směru ukojil můj intelektuální pud a přidal ještě něco navíc. No a pokud to tak nemáte, je to super dárek pro babičky, dědečky nebo zvědavé členy rodiny!