Linka 30 vzniká v roce 1990 po velké optimalizaci linkového vedení. Je trasována stejně jako dnes, tedy přes nádraží a Růžodol I. Nahrazuje tak původní linku 17, která do Stráže nově začala jezdit Sokolskou ulicí. Vznik třicítky však byl do jisté míry dílem náhody. Původně totiž byla po změně linkového vedení 1. 9. 1990 zavedena okružní linka 26 v trase FÜGNEROVA - Krásná Studánka - Stráž nad Nisou - Růžodol I. - Nádraží - FÜGNEROVA. Po dvou měsících však byla rozdělena a vrátila se na původní trasu. Ze zbývajícího úseku byla vytvořena právě linka 30.
Roku 1992 linka byla mezi lednem a zářím dočasně zcela zrušena pro špatnou ekonomickou situaci podniku. Její spoje nahradily prodloužené spoje linky 12 z Růžodolu do Stráže nad Nisou. Některé z nich zůstaly i v dalších letech, jak dokazují jízdní řády níže.
V letech 1999 - 2001 je linka kvůli povinnosti označovat linky jedoucí mimo Liberec trojmístnými čísly označena číslem 301.
12. 12. 2021 došlo ke zrušení víkendového provozu. Obsluhu Stráže nad Nisou o víkendech nahrazuje linka 39, která je prodlouženými spoji linky 24 z Pavlovic křižovatky. V pracovní dny zase začínají do Stráže zajíždět vybrané spoje linky č. 28. Jde o kompromisní řešení vyžádané obcí Stráž nad Nisou.
K lince 30 není třeba rozsáhlého komentáře. Jde o obyčejnou linku bez nebezpečných nebo jinak významných úseků. Nepříjemnosti občas přinesou kolony na velké křižovatce u viaduktu nebo na Košické. O víkendu je také nutné počítat se značně utaženým jízdním řádem. Některé spoje brzy ráno a pozdě večer jsou pokračováním linky 26, na samotné lince to však nic nemění.
Linku si můžete projet tam i zpět v úplně jiných světech. Tam pojedeme za příjemného jarního podvečera při blížícím se západu slunce. Zpátky potom okusíme správnou libereckou zimu, která se už moc často nevidí.
Stráž nad Nisou je sice stavebně propojena s Libercem, ale de iure se jedná o samostatnou obec. Nazval jsem ji proto v tomto článku jako separatistickou. Není v tom nic pejorativního, jen poukaz na skutečný stav věci. Cestu začínáme v centru Liberce.


Za zastávkou Nádraží sjedeme ulicí Žitavskou z kopečka, kde na levé straně máme severní zhlaví nádraží a na pravé straně autobusové nádraží příměstské a dálkové dopravy. Tramvajová trať se odpojí v místě, kde bývalo kino Sofia a my se zařadíme do fronty u velké dvoukřižovatky, které se říká “u viaduktu”. Celé místo prošlo obrovskou proměnou kvůli stavbě silnice I/35, za kterou padlo mnoho domů. Dnes jde nejspíš o druhou nejkomplikovanější křižovatku hned po Šalďáku. I zde často vznikají dlouhé zácpy. Přestože projedeme dvě křižovatky, zůstáváme stále na ulici Žitavská. Objedeme garáže a u stejnojmenné zastávky mineme zvláštní brownfield při řece Nise. Je oddělený křovím, ale při bližším pohledu objevíme zbytky starých budov, mezi kterými našli útočiště bezdomovci a drogově závislí. Město zde má velké plány na bytovou výstavbu. Dál se ulice ubírá do kopce kolem starých vil, ale i malých paneláků ve tvaru krychle. Na kopci dorazíme k dávné restauraci Letka, kde mezi lety 1929 a 1960 končívala tramvajová trať, po které jezdila linka č. 2. Dnes už by to ale nikdo neřekl. Následuje zastávka Růžodol I, kde se setkáváme s další spoustou linek. Kromě sedmadvacítky, se kterou jsme měli společnou trasu až doteď, máme úsek ulicí Londýnskou společný s linkami 12, 14, 23, 28, a dalšími, většina z nich jezdí ale jen párkrát denně. 23 a 28 s námi budou pokračovat dokonce až do Stráže.

Contributors: Boveraclub (historical records), Liberecká podniková (videos, proofreading), Tomáš Krupička Sr. (local facts) and others.