Liberecké linky

Pro řidiče jde samozřejmě o zpestření všedního dne, ne všichni jej však kvitují s povděkem. Množství zaparkovaných aut často ztěžuje průjezd, zvláště autobusům standardní délky. Hodně záleží na tom, jak je postavená daná služba. V roce 2021 byly dvě možnosti. S krátkým vozem Iveco Stratos šlo o zběsilé pendlování mezi touto linkou a linkami 59 a 38, kdežto služby zajišťované standardními autobusy měly většinou na starosti jen několik koleček, kdy každé kolečko trvá 6 minut a zbylých 24 minut je přestávka. Jedno takové dopolední kolečko při sychravém podzimu roku 2021 můžete zhlédnout na videu, jelo se s vozem Iveco Urbanway #718. Jak vidno, moc lidí linku nevyužívá. Často se také stává, že lidé ze zvyku nastoupí v Zeleném Údolí v domnění, že autobus jede do centra města. Tito lidé se tak zase vrátí zpět.

K místopisu této kratičké linky se toho mnoho napsat nedá. Cesta začíná i končí průjezdem menším údolím neudržovaného lesoparčíku, kde na okamžik nabudeme pocitu, jako bychom byli v lese – je to však jen iluze, prostranství se brzy otevře a vynoří se první bytové domy. Polookružně, přes docela prudký kopec, jich postupně několik objedeme. Je na nich znát, že byly stavěny spíš s důrazem na maximalizaci zisku než na dlouhodobou odolnost; zub času se na nich podepsal, přestože jejich výstavba probíhala postupně několik let po roce 2000 a v oblasti pokračuje dodnes. Jejich slabá kvalita je prý patrná i uvnitř. Průjezd je přesto o poznání veselejší než obvyklým sídlištěm, neboť každý dům září jinou barvou. Krátce se svezeme podél meziměstské tramvajové trati a pak už se lesoparčíkem vrátíme zpátky k točně Zelené Údolí, kde čekají spoje linky 12.