Liberec Routes | PROJECT IDEA

Linku 29 lze považovat za posilovou. Je v provozu přibližně mezi 6. a 16. hodinou a elegantním způsobem jednak doplňuje linku 22 ve spojení centra se sídliště Kunratická a druhak posiluje linku 15 v úseku mezi studentskými kolejemi a budovami Technické univerzity.

Linka s číslem 29 zahajuje provoz v roce 1990 po velké optimalizaci linkového vedení, a to v trase, ve které se udržela dodnes. Zavedení umožnila tehdy nedávno vybudovaná Hrubínova ulice z Harcova k sídlišti Kunratická. V roce 1992 byla linka dočasně na několik měsíců zrušena pro špatnou ekonomickou situaci podniku, jinak však dosud přežila všechny velké optimalizace prakticky beze změny.

Jízdní řád z roku 1995

Jízdní řád z roku 1996

Jízdní řád z roku 2001

Jízdní řád z roku 2005

Jízdní řád z roku 2011

Jízdní řád z roku 2016

Jízdní řád z roku 2021

• 16. 7. 2023: linka nově ve směru z centra zajíždí do zastávky Šaldovo náměstí na kolejích, kde staví i všechny ostatní linky. Zastávka v ulici Jablonecká je zrušena.
• 1. 3. 2024: nová zastávka Klášterní ve směru do centra

Linka 29 se pro svůj provoz týká především ranních řidičů, případně šejdristů. Jakožto linka obsluhující několik škol může trpět nárazovými nájezdy školáků a studentů technické univerzity. Bude to dobře vidět na videu z cesty zpět. Jako jediná obsluhuje ulici Hrubínova, která je specifická dlouhými zatáčkami v prudkém sklonu, a tak nahoru budete nejspíš stát na plynu a ono to nepojede, dolů je naopak třeba dát pozor, aby se to nerozjelo moc. Linka má licenci až na Kunratice Mšenskou, spoje obsluhující úsek za Kunratickou sídliště se ale často mění podle potřeby jízdního řádu. V současnosti je to jediný spoj ve směru do centra. Úsek na videích není, můžete jej případně zhlédnout u linky 22.

Oba spoje jsou vedeny vozem vozem Irisbus Citelis #705 za příjemného jarního dne. Cestou zpět je evidentní její důležitá funkce pro několik nácestných škol. POZOR - ve směru z centra se oproti videu již staví na zastávce Šaldovo náměstí na kolejích, nikoli v Jablonecké ulici. Do centra zase od té doby přibyla zastávka Klášterní.

Semestr nebo volno?

Již při nabírání cestujících na terminálu Fügnerova je evidentní, v jaké části roku se nacházíme. Pokud při nástupu převažují studenti, je jasné, že semestr je v plném proudu. Pokud studenti nedominují, jsou nejspíš akademické prázdniny. Po vymotání z celkem vzdušné Fügnerky vyrazíme jednou z libereckých dopravních tepen směrem na Šaldovo náměstí. Trasu zde máme společnou s velkou spoustou dalších linek. Lemována je převážně vyššími bytovými domy, ale také třeba areálem bývalých libereckých tiskáren. Jen co doslova o centimetry mineme liberecký zámek, otevře se velké prostranství se dvěma světelnými křižovatkami, nákupním centrem Plaza, hotelem Liberec, grandhotelem Zlatý Lev, majestátní budovou spořitelny a dalšími významnými budovami. U horní světelné křižovatky, která není ničím jiným než nejkomplikovanější křižovatkou Liberce, si počkáme dobrých několik desítek vteřin na zelenou šipku a kolem hotelu Liberec zajedeme na zapadlou zastávku Šaldovo náměstí. Tato zastávka je poměrně vzdálená od zastávky většiny ostatních linek, která se nachází na oddělené ulici na tramvajových kolejích. Přestože mají stejný název (kdysi však nemívaly), cesta mezi nimi může trvat několik minut.

Honosné prvorepublikové vily a moderní budovy TUL

Za touto zastávkou podjedeme areál nemocnice, který čekají brzy rozsáhlé úpravy a už se objevíme u první univerzitní budovy. U zastávky Poliklinika objevíme třeba taky bývalou sokolovnu s oblíbenou hospůdkou Depo nebo staré vily významných Liberečanů. Podél světelné křižovatky mineme zajímavou ošuntělou budovu SPŠ textilní a prudkým kopcem pokračujeme podél areálu nemocnice. Po pravé straně mineme významnou budovu kláštera voršilek s poliklinikou a kostelem Božského srdce Páně. Za horizontem se scenérie změní v příjemnou ulici lemovanou honosnými vilami. Za další křižovatkou uvidíme oceňovanou budovu ZŠ s rozšířenou výukou jazyků Husova a dál pokračují další vily, mezi nimiž můžeme místy prohlédnout až k liberecké přehradě. Po levé straně brzy dojedeme k areálu technické univerzity, což dává najevo i název zastávky. Právě zde můžeme narazit na silnou nárazovou poptávku studentů a právě zde končí podpora linky 19, jejíž trasa se odtud uchyluje směrem k Jizerským horám, kdežto my sjíždíme spolu s patnáctkou lesíkem dolů za přehradu do údolí Harcovského potoka. Co nevidět se rovinkou dostaneme k první točně u areálu univerzitních kolejí. Točí se zde však jen linky 57 a 58, ostatní projíždějí dál. Pokud jsem mluvil u technické univerzity o nárazové poptávce, je to nic proti tomu, co se může stát zde při ranních cestách studentů na přednášky, cvičení a zkoušky nebo při nedělních cestách z centra na koleje. Mnohdy se zde sejdou linky 15, 29 a 57 a stejně to nemusí stačit. Právě tady se osazenstvo autobusu roztřídí (nebo smísí, pokud jedeme do centra). Studenti zmizí a zůstanou jen obyvatelé Harcova a sídliště Kunratická. Velká část z nich budou především starší obyvatelé, kteří využívají ranního a dopoledního provozu linky k cestám na polikliniku a do nemocnice.

Vyjedeme Hrubínovu?

Krátce po tom, co opustíme koleje, odbočíme do Hrubínovy ulice a ráz krajiny se náhle změní. Ocitneme se v lesíku a široká silnice začne dramaticky stoupat. Serpentiny Hrubínovy ulice byly postaveny pro zlepšení spojení Harcova a nového sídliště Kunratická. Na jednom kilometru překonává 70 výškových metrů, což některým autobusům dělá potíže a je to znát i v zimě, kdy zde bývá o něco málo více sněhu než dole. Devětadvacítka je od svého zavedení jedinou denní linkou, která tuto tříproudou ulici projíždí. Zhruba od poloviny kopce už projíždíme kolem paneláků sídliště Kunratická. Na opačné straně se nakrátko objeví i starší zástavba rodinných domů. Za horizontem, kde zastavíme na zastávce Hrubínova, brzy následuje světelná křižovatka, kde se napojíme na ulici Kunratická a trasu linky 22.

Zašlá sláva Luny

Za křižovatkou nás ještě poctí čerpací stanice, obchod, sportovní centrum s minigolfem a další domy služeb. Pak už se ale kolem lesíka a přilehlé louky musíme dostat ke konečné většiny spojů, která je umístěna v srdci sídliště. Dojeli jsme k Luně - klasickému socialistickému centru služeb, které nechybělo na žádném sídlišti. Sláva Luny je však dávno pryč, nyní je z ní zchátralá nevzhledná budova s několika málo obchůdky a službami. Vždy, když do té vyprázdněné šedé kostky vejdu, ujme se mě podivný chlad a jsem vždy rád, když ji opouštím. Jak je v Liberci obvyklé, konečná je spíše na okraji celého sídliště a k některým panelákům je potřeba ujít ještě kus cesty.

K Novoplastu jen výjimečně

V případě devětadvacítky v současné době žádný spoj nepokračuje dál, ale směrem do centra jsou některé výchozí ze zastávky Kunratice Mšenská, proto se tam přesto podíváme. Spoje, které pokračují dál, musí k Luně přijet z opačné strany, odbočují proto o něco dřív, do ulice, kterou všechny spoje jezdí do centra. Po vyložení cestujících u Luny zbyde v autobusu obvykle jen pár lidí, pokud vůbec někdo. Opustit sídliště je někdy náročné, hustota dopravy na hlavní silnici je vysoká a nájezd na ni je doprovázen celkem prudkým zlomem, proto je potřeba jet pomalu a s opatrností. Projedeme kolem garáží, bývalé restaurace U Soukupů, louky, kam lidé chodí věnčit psy, rozvodny a zahradnictví, vedle kterého bývá obří hromada hlíny. Kruhový objezd nás hodí na silnici I/14 směrem na Jablonec, čímž de facto opouštíme Liberec. Jde o jeden z mála úseků v síti liberecké MHD, kde můžeme legálně autobus rozjet na jeho maximální rychlost. Míjíme několik málo domků, zahrádek, ale taky louky, na kterých možná zanedlouho bude nové sídliště. Projížďka končí první odbočkou vlevo, kde se nachází závod Novoplast, jež vyvíjí plastové výrobky. Kromě několika málo lidí z okolních domků tvoří tento závod jedinou, ale nárazovou frekvenci cestujících v tomto úseku.