Liberec Routes | PROJECT IDEA

Autobusová linka B: GOTTWALDOVO NÁMĚSTÍ - STRÁŽ NAD NISOU - MACHNÍN

ROUTE FUNCTION
Linka B byla v provozu mezi léty 1945 a 1956, kdy došlo k jejímu přečíslování na č. 17. Dříve jezdila linka do Stráže pod číslem 6. Už tehdy měla za úkol spojit Liberec se Stráží nad Nisou a Růžodolem, krátce ale také s Machnínem.

LIST OF STOPS
?

MAP
Před přeznačením na linku B jezdila linka do Stráže nad Nisou pod číslem 6. Ta však měla na rozdíl od nové linky B okružní charakter, kdy směrem do Stráže byla vedena přes Pavlovice, směrem do centra přes Růžodol I. Druhá světová válka přinesla četné změny, jednou z nich byla změna označení autobusových linek na A - D, později se přidaly ještě linky E a F. Linka B jezdila pravděpodobně od svého počátku přímou cestou přes Růžodol, neboť Pavlovice začala obsluhovat linka C do Kateřinek. Tramvajovým linkám zůstala číselná označení. O konkrétním provozu linky v letech jsou známy jen následující kusé informace:
  • 1945: v centru začíná linka svou trasu u radnice, terminál v dolním centru se teprve připravuje.
  • 1947: linka prodloužena do Machnína.
  • 1953: otevřen nový terminál ve Fügnerově ulici, konečné všech linek se tak přesouvají do dolního centra. Linky do Stráže a Ostašova ale na rozdíl od ostatních začínají na Gottwaldově náměstí (dnešní Soukenné), neboť pokračují k nádraží po tř. generalissima Stalina. Nová trasa proto je Gottwaldovo náměstí - nádraží - Stráž nad Nisou (v místech dnešní zastávky Stráž nad Nisou elektrárna) (- Machnín).
  • 1955: linka opět končí ve Stráži nad Nisou.
  • 1956: dochází k navrácení označení autobusových linek zpět na čísla - již v dnešní podobě.
Není bez zajímavosti, že většina tehdy nově označených linek nese svá čísla až do dnešních dnů. Případ linky do Stráže to však není, ta nesla mezi léty 1956 a 1991 označení 17. Postupně ji vytlačily linky 30 zavedená roku 1990 a vedená přes nádraží a linka 23 od roku 1996 vedená přes nám. Dr. E. Beneše (před ní prodloužené spoje linky 12).
Bohužel není znám řidič, který by mohl předat své zkušenosti a není znám ani videozáznam této linky. Pokud něco z toho můžete sdílet, budu rád, když se ozvete.

V tomto místopisném článku se pokusím podle starých map a záznamů odcestovat do roku 1955 a projet se touto linkou. Je možné, že znalci historie některé údaje upřesní, budu za to rád.

LINKA B V ROCE 1955

Vyrážíme z náměstí, které se teprve pár let jmenuje Gottwaldovo. Před nástupem komunistů i po jejich konci je toto náměstí známo samozřejmě jako Soukenné. Stání linek A a B je na severní straně náměstí. Je tedy oddělené od tramvajové zastávky, která se nachází na jižní straně. Po OD Ještěd ještě není ani památky, na jeho místě je šedivá městská zástavba, ale také již neexistující ulice U Splavu a Švédská. Trasa pokračuje třídou Generalissima Stalina, dnes 1. máje. Je tomu tak již od počátku, autobusy tedy jedou uličkou kolem budoucího kina Lípa na rozdíl od tramvají, které vedou v dnešní stopě. Před mostem přes Nisu se ale obě stopy setkají a pokračují společně k nádraží. Nevidíme paneláky, místo nich jsou větší obytné domy s různými službami v přízemí. Po tunelu, Uranu a autobusovém nádraží ani památky. Ale třeba hotel Imperial již na místě stojí. Co se taky příliš nezměnilo, je oblast nádraží. Nádražní budova je prakticky beze změn, až na transparenty provolávající mír, budova Skloexportu také již existuje, sídlí v ní Krajský národní výbor a další úřady. Stará celnice vyhořela již před dvaceti lety, takže po ní už se nachází na místě plácek, stojí i okolní budovy. Na plácku je trafika, socha připomínající rok 1945 a vedle pivnice. Další změnou je kolejový trojúhelník a konečná tramvaje č. 1 před příjezdovou nádražní halou. Pokračujeme dál Nákladní třídou, dnes v tomto úseku přejmenovanou na Žitavskou. Po levé straně vidíme nádražní zhlaví podobně jako dnes, po pravé straně vidíme větší a menší bytové domy, vesměs šedivé a depresivní. Pod kopcem zajíždíme doleva pod známý viadukt. Je zatím jen jeden, Švermova ulice se odpojuje až za ním. V místě dnešní složité dvoukřižovatky a průtahu bychom to asi ani nepoznali. Nachází se tam továrna a meandrující Františkovský potok. Ten překonáme po menším mostě a ulicí Žitavská pokračujeme dál. Kvůli absenci průtahu vypadá levá strana úplně jinak. Celý pás mezi ulicí a železnicí vyplňuje hustá zástavba rodinných domů. Spousta z nich se nedožije konce století. V kopečku už ale domy lemující ulici dost připomínají dnešní stav. Změna nastane až u Letky. Starší budova hotelu tam již je, před ní ale taky konečná tramvajové linky č. 2, po které dnes není ani památky. Do konce provozu jí zbývá pouhých 5 let. Další místo, které bychom nejspíš nepoznali, leží o kousek dál. Ulice Londýnská se za Růžodolem I dramaticky stáčí doleva, křižuje dnešní čerpací stanici, sněhuláka a poté se zase ostrým obloukem doprava vrací do její dnešní stopy. Podjezd pod železničními tratěmi již existoval, ale vedla jím jen pěšina k několika zahrádkám. Po obchodu a průmyslu nebylo ani stopy, natož po okružních křižovatkách. Dál se cesta na Stráž příliš neliší, jen chybí násep s dálnicí po levé straně. Rodinných domků jsou jednotky a průmyslu při řece Nise je taky pomálu. Změna nastane za zastávkou Růžodol Mlýn, kde ještě není obratiště autobusů. Londýnská ulice nepřekoná řeku Nisu, ale pokračuje po jejím levém břehu ve stopě dnešní silnice I/35. Je to dáno i změněným tokem Nisy, která meandruje až téměř podél železniční trati. Od silnice I/35 se odpojujeme až ve Stráži nad Nisou. Památkou je tomu dnešní ulice Za Elektrárnou. Teprve tady překonáváme tok Nisy na pravou stranu. A právě tady později byla konečná linky do Stráže. Na Bergerovo náměstí se začalo jezdit až později. My však pokračujeme dál po Kateřinské silnici na Svárov a Machnín. To je z dnešního pohledu zajímavé, protože dnes tudy již žádná linka MHD nejezdí. Silnice se zase brzy vrátí do stopy dnešní I/35 a poté do ulice Stará. Svárov byla již tehdy podivná čtvrť plná roztříštěných domů a trochy průmyslu. Několik domů muselo ustoupit hlavnímu tahu na Chrastavu. Dodnes už je jen málo patrná odbočka ze staré ulice, jež byla starou silnici na Chrastavu. Krátce po ní přijíždíme do Machnína. Tehdy samostatná obec s vesnickým rázem, který se dodnes příliš nezměnil.

Bohužel nejsou známy fotografie této linky. Pokud nějaké máte a můžete je sdílet kontaktujte mě prosím.

Contributors: Boveraclub (historical records), Liberecká podniková (videos, proofreading), Tomáš Krupička Sr. (local facts) and others.