Eurovíkendy lze pořádat i v zimním období. Jen je potřeba pečlivěji vybírat, aby šlo o příjemný zážitek. Na končící podzim roku 2018 padla volba na Budapešť. A přestože to byl typický sychravý víkend, kdy vysoká vlhkost a teploty padající k nule zalézají hluboko pod kůži, právě v Budapešti lze tyto situace skvěle vyřešit. Jak? Na to odpovím hned v úvodu. Ani tentokrát ale nechci nahrazovat nudného turistického průvodce, takže o historickém centru se zmíním jen lehce.

Termální lázně na zahřátí

Budapešť je známá mimo jiné termálními lázněmi. Místo, které v létě moc žádoucí není (byť neurazí), ale v chladnějších obdobích je to balzám pro tělo i parádní podívaná. Pára vznášející se nad bazény do výšky několika metrů je impozantní z povzdálí a magická, když jste ponořeni v ní. Velkoleposti místa přidává nádherný starodávný komplex budov, ve kterém se bazény ukrývají. Jak venkovní, tak i ty vnitřní. Magičnosti pak přidá tma, kdy jsou lázně a bazény nádherně osvětleny a místo získává ve společnosti lidí z celého světa fantastickou atmosféru. Vstup je vzhledem k obrovskému zájmu ještě relativně levný a za jedno vstupné můžete pobýt jak dlouho chcete, třeba celé odpoledne. Lidí přesto bylo tak akorát, takže nebylo nutné do sebe narážet. Kromě známých venkovních bazénů se vevnitř ukrývá ještě množství dalších malých bazénků o různých teplotách a složení vody. K dispozici je také nepřeberné množství různých saun. Není snadné si představit lepší místo pro trávení sychravých podzimních odpolední a večerů.

Historické centrum na vychladnutí

Cestou z/do lázní je víc než vhodné se projít nebo projet historickým centrem, které se rozkládá na obou březích Dunaje. Mým oblíbeným způsobem poznávání v chladném období jsou jízdy MHD. V Budapešti máme k dispozici historickou tramvajovou linku projíždějící centrem, ale třeba také linku vedoucí po břehu Dunaje, ze které je mimo jiné vidět třeba slavná budova parlamentu. Vůbec neškodí na tomto místě vystoupit a chvilku na břehu Dunaje nasávat atmosféru a pozorovat turisty, kteří si přišli parlament z klasického místa vyfotit. Za parlamentem se potom skrývají kouzelná udržovaná místa staré Pešti. Jestli si je projdete poctivě pěšky nebo stačí průjezd historickou dvojkou, je na vás. Po Pešti byste ale neměli zapomenout na Budín západně od Dunaje. Dostanete se do něj nejspíš přes majestátní Széchenyiho most, kdy se před vámi objeví na kopci hrad a další pamětihodnosti. Zde můžete vyzkoušet pěší výstup, kterým se příjemně zahřejete. Pokud ale zahřátí jste, lze využít třeba lanovku, podobnou jako v Praze na Petřín. Staré centrum rozhodně i při osekání jen na ta nejpovinnější místa nejméně půlden zabere. Není nic lepšího, než se po tomto půldni vyrelaxovat v lázních.

Zvláštní vnější centrum Pešti

Nejsem ten typ, který se ubytuje v hotelu nejblíž všem místům, která chci vidět, abych musel co nejméně cestovat. V tomto hodně oceňuji Airbnb, díky kterému si člověk může najít normální byt mezi normálními místními lidmi a poté s nimi i cestovat hromadnou dopravou. Jedině tak člověk pozná skutečnou tvář města a ne jen tu nalakovanou pro turisty. A s trochou štěstí ho to donutí naučit se něco z místního jazyka a zvyků. Našel jsem byt v předválečné vysoké bytové zástavbě mezi dvěma hlavními nádražími Keleti a Nyugati. Nádraží jsou už mimo hlavní centrum, a tak jde o ryze obytné vnější centrum, kde se patrně za poslední desítky let mnoho nezměnilo. A to je dobře. Atmosféra starých šedivých oprýskaných bytovek namačkaných na sebe v kombinaci s chladným večerem a rozbitou vozovkou byla mrazivá, mírně strašidelná, ale úžasná zároveň. Nedá se každopádně srovnat s podobnými místy u nás, těžko popsat, proč. Tak vypadal příchod na místo, kde se měl nacházet byt. Ten se objevil v jednom z těchto baráků s obrovskými dveřmi, které jsou rovněž nejspíš původní. Za nimi nás čekal nezvyklý pohled na vnitřní dvůr obehnaný pavlačemi, ze kterých se vcházelo do jednotlivých bytů. Stoupalo napětí, co najdeme za vchodovými dveřmi, přestože fotky jsme znali předem. Naštěstí byt skutečně se svým okolím výrazně kontrastoval a z pouliční šedi jsme najednou byli v barevném rozzářeném bytě (jeho fotka je v přidružené galerii).

Na vánoční trhy jen aby se neřeklo

Byl už čas adventní, a tak se nabízelo navštívit vánoční trhy, které jsou i v Budapešti, jak se sluší a patří. Dobrá příležitost ochutnat pouliční maďarské speciality od různých typů klobás po langoš a zapít to svařákem. Atmosféra je nádherná, stejně jako na jiných vánočních trzích v jiných podobných městech. Je také ale poměrně draze zaplacená. Po čase si zvyknete, že když vás běžné hlavní jídlo vyjde na tisíce maďarských forintů, je to jen hrozivě vypadající číslo. V tomto případě ale i za takový normální langoš na trzích se cena může blížit v přepočtu stovce korun. A to už hraničí se skutečnou hrozivostí. Na trhy tak jen krátce nakouknout, projít, možná rychle něco ochutnat a pokračovat.

Na tržnici jako doma

Češi mají jednu velice oblíbenou lokalitu v Budapešti – rozsáhlou tržnici. Jak by ne. Určitě stojí za návštěvu, je totiž skutečně obří a když už si myslíte, že ji máte celou prochozenou, objevíte další a další skrytá zákoutí a patra, kde číhají další prodejci a obchůdky. Je to taky super příležitost, jak sehnat tradiční specialitky místní kuchyně, ale i suvenýry. Obvykle navíc mnohem levněji než na hlavních turistických trasách. A jako bonus se v podstatě nemusíte zatěžovat cizím jazykem. Většina prodejců je tak zvyklá na Čechy, že zná základní slovíčka pro tento maloobchodní styk. Ostatně, chvílemi mi skutečně přišlo, že i když jsem v maďarské tržnici plné tisíci lidí, většina z nich jsou Češi. Bude-li se vám stýskat po domově, stačí se zregenerovat na tomto českém ostrově.

Myslím, že si těžko lze vybrat příjemnější destinaci na podzimní prodloužený víkend než Budapešť. Není moc míst, kde se lze během tří dní nabažit úžasné historie a kultury, odpočinout si v termálních lázních a olizovat se nad originální kuchyní. Budu rád, když vám tento článek pomůže k letošnímu poslednímu eurovíkendu. Nezapomeňte na přidruženou stručnou fotogalerii s popisky.