Občas je potřeba psát naprosto správně česky. Ať už ve styku se zákazníky, s úřady, na akademické půdě. Každý si to sice nemyslí, ale správný jazyk je podle mě otázkou osobní cti. Je znakem vzdělanosti, pečlivosti a respektu ke čtenářům. Osobně si nemohu vážit těch, kteří často chybují v mateřské řeči a nemají zájem to změnit (samozřejmě s výjimkou těch, kteří za to nemohou, jako cizinci, dyslektici apod.).

Já si na správné češtině zakládám. Již od střední školy jsem dělal korektury seminárních prací, bakalářek, diplomek a dalších textů. V projektu získejúčet.cz a dalších jsem měl na starosti korekturu všeho, co šlo na veřejnost. Mám za sebou i náročné korektury po cizincích, kteří kromě gramatiky rádi používají slohový styl jejich mateřského jazyka, který se však ne vždy shoduje s tím, jak by danou věc napsal typický Čech. Pro vyhledávání chyb jsem si vytvořil až idiosynkratický cit. Jinými slovy, vidím je a mám nutkání je opravovat i tam, kde nemusím.

Pokud i vám záleží na správné češtině, neváhejte se na mě obrátit.