Archív značky pro: finance

Technická analýza je jen iluze – 2. část

Na první díl navážu možná trochu nečekaným zvratem. Zopakujme si obrázek liniového grafu se zakreslením technických formací z prvního dílu:

Možná jste si říkali, že jsem mohl uvést, který instrument a čas daný výsek grafu zachycuje. Nemohl, protože skutečností je, že to žádný burzovní graf není. Tento graf byl vytvořen za pomoci několika jednoduchých kroků v Excelu. Z pohledu statistiky a pravděpodobnosti se jedná o grafické zobrazení procesu takzvané náhodné procházky. Podle teorie efektivních trhů, kterou jsem už v minulém díle zmiňoval, cenový vývoj koná právě náhodnou procházku, a to tím spíše, čím populárnější je daný trh. Co to přesně je náhodná procházka, popisuji v samostatném článku. V jiném článku zase popisuji, jak si ji můžete velice jednoduše vyrobit pro experimentální účely v Excelu. Pokud vás ale technické pozadí nezajímá, můžete pokračovat ve čtení tohoto článku.

Předpovídáme vývoj náhodně generované řady???

Ještě jednou: ten výřez grafu není tržní graf, ale graf náhodné procházky vytvořené v Excelu. Přesto jsem na něj aplikoval technickou analýzu, která, zdá se, poměrně dobře „předpovídala“ budoucí vývoj. Jak je to možné? Jak může technická analýza předpovídat, že se něco náhodného (přesněji pseudonáhodného) odrazí právě na červeně vyznačené úrovni nebo to, že když tu první červenou úroveň prorazí, tak bude pokračovat vzestupný trend? Přirozeně, že nemůže. A nejedná se jen o supporty a rezistence, níže předkládám celý graf s tisíci přírůstky a různými metodami technické analýzy, které mě jen na první pohled napadly.

Náhodně generovaný graf s aplikací technické analýzy.

Najdeme tam hranice podpory (support), odporu (rezistence), dvojité vrcholy, dvojitá dna, trendy, trendové kanály, přidal jsem dokonce i klouzavý průměr s periodou 20. Můžete na něj zkusit aplikovat klasickou metodu – prodávat, pokud jej cena protne shora a nakupovat, pokud jej cena protne zespoda. V některých obdobích by tato metoda zjevně byla úspěšná. Ostatní indikátory jako jsou populární RSI, Stochastic, ATR, různé obálky apod., jsou jen další interpretace cenového vývoje vypočítané ze stejných dat. Nepřinášejí nic nového, žádnou další tržní výhodu. Jsou to jen vzorečky hrající si s čísly, důsledky jsou pro ně tudíž naprosto stejné jako pro čistý cenový graf.

Jak je to možné?

Žijeme v obrovském omylu, který je nám předkládán tvůrci a propagátory technické analýzy. Totiž že její nástroje díky tomu, že rozpoznávají opakující se formace, jsou schopny předpovídat tržní vývoj. Ve skutečnosti technická analýza pouze reflektuje vlastnosti náhodné procházky. To je ten fundamentální proces. Trhy jsou jen časovou řadou s podobnými vlastnostmi, respektive vykazují podobný generátor přírůstků (změn v ceně). Že tedy takové formace vznikají, je pouze dílem náhody, lidské představivosti, potřeby věci analyzovat a rozpoznávat vzorce. Pochopitelně se mohou vyskytnout odchylky od náhodné procházky neboli skrytý nenáhodný řád. Ten však v dnešní době vysokofrekvenčních algoritmů vyhledávajících právě toto, bude velice rychle eliminován.

Nerad to tedy říkám, ale technickou analýzu nelze samu o sobě v žádné formě použít pro predikci tržního vývoje. Lze s její pomocí pouze zpětně odhalit opakující se vzorce nacházející se v určitém druhu náhodně generovaného statistického procesu, který je blízký procesu generujícímu vývoj tržní ceny. A proto stejně jako nelze technickou analýzou předvídat vývoj náhodně generovaného procesu, nelze takto předpovídat ani vývoj cen finančních instrumentů.

Světýlko naděje: samonaplňující se očekávání

Jediným reálným vysvětlením hypotetického fungování technické analýzy by byl proces takzvaných samonaplňujících se očekávání. Pokud by se většina účastníku trhu shodla, že pod cenou 25 je vhodné prodávat a učiní tak, skutečně tím srazí cenu a vznikne tak dojem, že zafungovala formace technické analýzy. Myslíte si ale, že velcí hráči, kteří tvoří hlavní tržní pohyby, používají trendové čáry a klouzavé průměry? Několik drobných spekulantů, kteří věří, že trh bude reagovat na trendovou čáru s cenou sotva výrazně pohne. A to nejhorší: i pokud by se to dělo, muselo by se to dít pravidelně, aby bylo možné na tom tvořit dlouhodobě stabilní zisk.

< Vrátit se na 1. část

Náhodná procházka aneb chůze opilce

V tomto článku se nebudu zabývat mou opileckou procházkou po okolí Liberce, nýbrž půjde o pravděpodobnostní pojem důležitý pro porozumění vývoji tržních cen finančních instrumentů. Pokusím se jej vysvětlit tak, aby jej pochopil i lajk. Náhodná procházka má uplatnění v mnoha různých vědních oborech, já se jí budu zabývat samozřejmě z hlediska oboru studujícího časové řady, neboť mezi časové řady patří právě i vývoj ceny jakéhokoliv finančního instrumentu.

50 kroků opilce

Náhodné procházce se také někdy přezdívá chůze opilce. Uznejme, že chůze opilce mnohdy náhodná skutečně je. Je to takový proces, jehož přírůstky mají náhodný směr. Stejně jako opilec jde jednou doprava, jindy doleva. V tom, kde skončí jeho další krok, nelze vypozorovat žádný systém, nemůžeme tedy směřování jeho dalšího kroku určit předem. Je to podobné, jako kdyby o směru každého dalšího kroku rozhodl hod mince. Pana = doleva, orel = doprava, například. Pokud uvážíme, že každý krok je stejně dlouhý, může po padesáti krocích taková procházka při pohledu shora vypadat třeba takto:


Náhodná procházka s 50 kroky při stejné velikosti kroku.

Pokud bychom našeho opilce znovu postavili na startovní čáru, je zřejmé, že dalších 50 kroků by vypadalo jinak, ale výsledná cestička by měla podobnou chaotickou strukturu. Nelze třeba čekat, že by šel všech 50 kroků jen doleva, i když to nemožné není. Procházky můžeme posléze hodnotit podle jejich vlastností. Ta na obrázku se například dostala nejdále 3 kroky doprava a 6 kroků doleva, dále bychom mohli vypočítat směrodatnou odchylku a další ukazatele, ale o tom už tento článek není. Abychom se dostali, kam potřebujeme, budeme teď potřebovat ještě jednu úpravu. Vyzkoušíme náhodnou procházku, ve které není délka kroku pevně stanovena. Podobně, jako kdyby se opilec ve svém stavu občas posunul třeba jen o třicet centimetrů a jindy zavrávoral a skončil by třeba o 3 metry jinde. Přírůstky teď budou mít nejenom náhodný směr, ale i náhodnou vzdálenost. Vzdálenost bude náhodná, ale přesto ohraničená. Je jasné, že se opilec jedním krokem neposune o 100 metrů.

Představujeme: bílý šum

Když si teď vezmeme ony přírůstky jako soubor hodnot (tedy třeba 1 metr, 50 cm, 80 cm apod.), můžeme určit nějaké vlastnosti tohoto souboru. Je potřeba určit velikost běžného kroku, což by mohlo být kolem 70 cm. To je jakýsi průměrný krok, který nastane s nejvyšší pravděpodobností, v řeči statistiky střední hodnota. Čím kratší nebo delší krok než těch 70 cm, tím nižší pravděpodobnost, že nastane. Pak je ještě potřeba stanovit průměrnou odchylku od oněch 70 cm. Statisticky to je směrodatná odchylka a v tomto případě dejme tomu 20 cm. No a na závěr pravděpodobnostní rozdělení. Tím vás nechci trápit, vezmeme normální (gaussovské) rozdělení, což zjednodušeně znamená to, co jsem už napsal – nejvíce kroků se bude koncentrovat v okolí 70 cm a čím dále, tím méně. Teď konečně přijde rozuzlení toho, proč se tu bavíme o vlastnostech přírůstků. Pro modelování vývoje cen se totiž používá náhodná procházka generovaná přírůstky s vlastnostmi takzvaného bílého šumu.

Bílý šum je takový soubor hodnot, jehož střední hodnota = 0, směrodatná odchylka = 1 a má normální (gaussovské) rozdělení. Trochu lidověji řečeno to znamená, že tyto hodnoty se budou motat kolem 0 a jejich průměrná vzdálenost od nuly bude 1. Průměr budou značně zvyšovat ojedinělé výrazně vzdálené hodnoty, třeba 2,5 apod. Čím dále, tím méně pravděpodobné je, že se tam číslo objeví. Příklad bílého šumu s 1000 členy je třeba na tomto obrázku. Můžete si od oka všimnout, že uvedené vlastnosti skutečně splňuje.

Bílý šum s 1000 členy, střední hodnotou 0 a směrodatnou odchylkou 1.
Praktický návod: vytvořte si také vlastní trh v Excelu

Konečně: náhodná procházka

Teď se vraťme k náhodné procházce. Vytvořme tedy takovou náhodnou procházku, jejíž přírůstky budou mít vlastnosti bílého šumu. Startovní číslo dáme 0 a přičítáme jednotlivé hodnoty náhodně vygenerovaného bílého šumu. Vznikne něco podobného jako tento graf:


Náhodná procházka s přírůstky o vlastnostech bílého šumu.

Povědomé, že? Pokud bych startovní bod dal třeba do 12000, mohl bych vám klidně namluvit, že jde o graf německého akciového indexu DAX. Dokonce lze na první pohled rozeznat malé i velké trendy, supporty a rezistence, zkrátka vlastnosti, které v trzích rozeznáváme. O tom ale více v tomto dvoučlánku.

Náhodná procházka má samozřejmě spousty různých podob, tato má nejblíže ke struktuře trhů. Snadno můžeme vytvořit trendující náhodnou procházku, můžeme si hrát s vlastnostmi bílého šumu a tedy s velikostmi přírůstků. Pokud si chcete tvořit vlastní trhy v Excelu a vše, co jsem napsal, si ověřit, je to velice snadné. Návod naleznete v tomto článku.

Technická analýza je jen iluze – 1. část

Všichni, kdo jsme udělali ten první krok a začali s tradingem či investicemi, ji známe – technická analýza. Soubor nástrojů odhadování tržního vývoje v budoucnosti na základě toho, co se stalo v minulosti. Technické indikátory, trendové linie, supporty, rezistence a tak dále. Pro začátečníky je technická analýza lákavá, protože je jednoduchá, snadno srozumitelná a její nástroje jsou volně dostupné a rozmanité. Málokoho ale v začátcích napadne se zamyslet nad tím, proč by vůbec měla fungovat, natož nad jejími skutečnými výsledky. A podívat se na seriózní akademické a vědecké výzkumy? To nenapadne ani většinu pokročilých.

Ušetřete si roky práce

To, co se stalo v minulosti, vidíme na grafu. Graf a informace v něm obsažené jsou to jediné, co k technické analýze potřebujeme. Nejnižší cena, nejvyšší cena, otevírací cena a zavírací cena za jednotlivá období, případně objem obchodů. Klasickým argumentem těch, co nám technickou analýzu propagují (ve skutečnosti je to vynikající marketingový nástroj brokerů), je, že její formace se v trzích často opakují. Z toho snad plyne, že by měla být úspěšná? Bohužel ne.

Technická analýza mimochodem rozlišuje formace, které jsou protichůdné, přesto to leckomu nevadí. Uveďme si dvě nejklasičtější na jednoduchém liniovém grafu:

Liniový graf s vyznačením dvou základních formací technické analýzy. Vlevo vznik rezistence a následné její proražení a pokračování trendu, vpravo vznik supportu a odrážení ceny směrem vzhůru.

Otázka zní: pokud by se formace vlevo, která se nepochybně objevuje v grafech často, opakovala v 50 % případů a ve zbylých 50 % případů by nastala formace vpravo, lze ji využít k dlouhodobému generování zisků? Těžko. Historie se sice opakuje, ale když se to týká protichůdných formací, jejichž výskyt má stejnou pravděpodobnost, nelze z toho vyvodit žádnou tržní výhodu. A kdyby pravděpodobnost byla třeba 55:45? Taky ne, protože v trzích existuje poplatek za provedení obchodu, který vás o tu drobnou odchylku pravděpodobnosti připraví. Týká se to naprosto všech veřejně známých technických formací a indikátorů. Buďto k tomu závěru můžete dojít sami a bude vás to stát čas a možná i peníze, nebo budete věřit výzkumům, zkušenějším kolegům a selskému rozumu. Vědecká teorie, která s tímto závěrem přišla, se objevila už v 70. letech minulého století a nazývá se teorií efektivních trhů. Přesto začínající tradeři věří tomu, že vydělají na průrazech supportů nebo na křížení klouzavých průměrů. I já jsem tomu před deseti lety věřil, byl jsem naivní. Naivity nových zájemců o trading bohužel využívají ti, kteří vás chtějí přesvědčit o tom, že vyděláte miliony během pár kliknutí. Nevěřte tomu, co tvrdí brokeři, mentoři a jiní. Věřte jen tomu, co sami zakusíte. Zatím bylo ověřeno jen to, že veřejně známé formace technické analýzy dlouhodobě nefungují a jak se dozvíte v druhém díle, není k tomu ani statistický a pravděpodobnostní důvod.

Vydělat se na ní nedá, ale přesto není k ničemu

Závěrem tohoto příspěvku ale v žádném případě není, že technická analýza je úplně k ničemu. Technická analýza slouží lépe než cokoli jiného jako mapa, která usnadní orientaci v trhu a řekne, co se v něm děje. Je v trhu trend? Jsou tam ceny, které jsou pro trh důležité? Které to jsou? Je trh přeprodaný/překoupený? To jsou všechno zásadní informace, abychom měli přehled o tom, co se v trhu dělo (a aby analytici mohli začít hlásit, proč se který pohyb stal, o tom více v tomto článku). Jinými slovy, technická analýza nám poskytne důležité informace pro orientaci v trhu, neposkytne nám však žádnou informaci o tom, co se skutečně stane v budoucnosti a už vůbec možnost dlouhodobě díky ní generovat zisky.

To ale není všechno, byla to pouze příprava na nejhorší. V následujícím díle se dozvíte další, mnohem závažnější problém technické analýzy.

Pokračovat na 2. část >