Proč nesledovat zprávy z trhů v mainstreamových médiích

Karanténa a s ní spojený dostatek času způsobily dvě změny v mém životě. První je návrat k finančním trhům téměř po roce a půl. Druhá je ta, že jsem začal občas sledovat vysílání ČT24 a číst zpravodajské weby, především ty zaměřené na finance. Netěší mě to, ale chce-li být člověk aktivním účastníkem finančních trhů, měl by mít přehled o tom, co se děje ve světě. Jak jsem záhy zjistil, televizní rádoby analytici stále nepochopili základní tržní principy. A pokud je pochopili, pak je ignorují. Patrně proto, že jinak by neměli co psát.

Příklad úplně zbytečného odstavce

Jako odstrašující příklad si vezmu ranní komentář na jednom poměrně populárním českém webu věnujícím se financím. Věřím, že český článek o českém instrumentu bude čtenářům pohodlnější než komentář k cizímu instrumentu, tento článek však platí pro všechny novináře tohoto typu po celém světě.

Koruna vůči euru ve čtvrtek posílila a obchodování se odpoledne přesunulo pod hladinu 27,40 CZK/EUR. Za včerejším posílením koruny stojí primárně vývoj v regionu, když středoevropské měny si včera žily tak trochu vlastní příběh. Jak maďarský forint, tak i polský zlotý totiž testovaly letošní minima a následně došlo k jejich mírnému posílení (pravděpodobně částečný výběr zisků), se kterým se svezla i koruna. Česká měna částečně těží i z toho, že domácí centrální bankéři zatím nechtějí dále uvolňovat měnovou politiku. Jinak však i nadále platí, že obavy z dalšího zhoršování druhé pandemické vlny budou držet korunu pod poprodejním tlakem a další ztráty koruny směrem k hladině 28 CZK/EUR tak zůstávají pravděpodobnější variantou.

Zdroj: Kurzy.cz, ranní zpráva z 30. 10. 2020

Iluze zpětné vysvětlitelnosti každého pohybu na trhu

Polovina odstavce se zabývá tím, co se dělo předchozí den. Kromě faktických informací jako jaký byl denní pohyb a na jakých hladinách se obchodovalo jsou však ostatní údaje zcela zavádějící, neověřitelné a zbytečné. Přesto autor začíná svou větu sebevědomými slovy „za včerejším posílením koruny stojí…“. Jak to může vědět, co za tím pohybem stálo? Neřeknu, když se děje něco velkého, jako volby v USA, Brexit nebo útok na Írán, pak je souvislosti s geopolitickým děním celkem zřejmá, ale jinak? Čím se vyznačuje komentovaný denní pohyb oproti ostatním, že je potřeba jej rozebírat? Vůbec ničím – denní rozpětí i pohyb jsou zcela běžné a nijak nevybočují z okolních hodnot. Výsledný komentář je jen snahou o nalezení zajímavého příběhu tam, kde není. Skutečným příběhem je, že se našlo o něco více prodejců nežli kupců, což cenu stlačilo o kousek níž. Ostatně jako vždy, když cena poklesne, ale to by nešlo psát furt dokola.

Nikdo neví, jak to bylo

Co vedlo prodejce k prodávání se nedozvíme, pokud nebudeme mezi nimi každý den provádět průzkum. Možná se jen větší banka rozhodla postupně odprodat svou expozici vůči euru, možná se jen sešlo víc subjektů, které převáděly své zahraniční exportní zisky do korun. Další otázka by byla, proč se nenašel dostatek kupců. Jestli se někteří z obchodníků vůbec zamysleli nad tím, co dělají centrální bankéři a jak se vyvíjí okolní měny, lze jen spekulovat. Osobně si ale myslím, že většině z nich je to úplně jedno, potřebují prostě z nějakého vlastního důvodu konvertovat měny.

Na každý pohyb se najde scénář

Scénářů vymyslíme nespočet. Není pochyb o tom, že kdyby pár EURCZK posílil, našel by se jiný příběh. Co třeba „za včerejším posílením koruny stojí pozitivní ohlasy investorů ohledně projednávaného zrušení superhrubé mzdy a silná rezistence eurového indexu“? Je to úplná blbost, ale nikdo proti tomu nemůže nic říct. Navíc nikdo neví, jestli třeba většina trhu byla v býčím sentimentu, tlačila tedy na růst ceny, ale nějaký velký hráč z nějakého důvodu svými prodeji stlačil cenu níž, než byl efekt onoho býčího sentimentu. Výsledný komentář by pak byl ještě vzdálenější od reality.

Snaha o prognózy

A teď to nejlepší. Druhá část textu se zabývá prognózou dalšího vývoje kurzu. Zpětné vysvětlování pohybů škodí jen v tom, že ztrácí čtenářům čas. Prognózy od novinářů však mají potenciálně mnohem škodlivější efekt, pokud se jimi důvěřivý investor bude řídit. Současně ale pochybuji o tom, že některý z novinářů a analytiků má pozice v trzích, o kterých píše. Nikdo nesleduje výkonnost jejich předpovědí. S velkou pravděpodobností se budou pohybovat kolem 50 %, čili jejich vypovídací hodnota je stejná jako hod mincí. Některé studie dokonce naznačují, že se spíše vyplatí sázet proti těmto analýzám (například tady a tady).

Jak to dopadlo v našem případě? Pan analytik varuje před pokračováním obav ze zhoršováním pandemie (na jejím vrcholu), což požene korunu k hladině 28 Kč za euro. K jeho smůle se hned další den nechal slyšet (nikoli poprvé) guvernér ČNB Rusnok, že korunu v případě dalšího oslabování podrží. Následovalo jedno z nejprudších týdenních posílení za poslední roky. Na jednu stranu doufám, že analytik neměl v trhu peníze, na druhou stranu kdyby měl, jistě by si se svými analýzami dal více záležet.

Závěrem

Závěr je jednoduchý – podobné analýzy od lidí, o kterých nikdo nic neví, jsou naprostou ztrátou času. Mnohem lépe uděláte, když tento čas budete investovat do vlastní analýzy, což nevylučuje inspiraci u ověřených kontaktů, které se ovšem rozhodně nenacházejí v mainstreamových médiích. Zhodnocování pohybů má smysl pouze u těch mimořádných, prognózy budoucího vývoje je třeba brát silně orientačně a přemýšlet nad nimi.