Původně jsem neměl v plánu letos už nikam cestovat (po čundru na východě Slovenska), ale mezi všeobecně drahými letenkami se přece jen objevily nějaké zajímavé. Destinací pro pětidenní výlet se stala Kodaň, ze které jsme podnikali výpady do okolí. Pokud vás zajímají jen fotografie, jsou pod následujícím odkazem.

Jelikož je na kodaňském letišti stanice vlaků ve směru do Švédska, ještě před samotnou Kodaní jsme si dali výlet do švédského Malmö.

Do Malmö rychle vlakem

Pokud nejste v časové tísni, určitě doporučuji výlet do Malmö, které je z Kodaně pouhých asi 20 minut vlakem Öredunským mostem přes moře. Nevšední je už samotná cesta přes skoro 8 km dlouhý most, který je druhým největším pevným mostem na světě. Mezi druhy dopravy jednoznačně vítězí vlak, neboť za přejezd autem je účtován vysoký poplatek a cesta autobusem trvá výrazně déle. Samotné Malmö není turisticky až tak atraktivní, ale na odpoledne se tam člověk zabaví. My jsme vystoupili ve stanici Triangeln, která je sama o sobě zajímavá, a přes parky a zámeček jsme se propracovali k poloostrovní čtvrti Västra Hamnen. Celá čtvrť je nová (někde ještě není zcela dostavěna), architektonicky inovativní, především na západní straně, a mimoto poskytne příjemnou procházku po pobřeží. Z Västra Hamnen je to už kousek k centrální železniční stanici, kde se spojuje stará a nová architektura a mají tam i výborný food court. To vše se odehrálo během asi tří hodin, ale v případě lepšího počasí si dovedu představit i delší bloumání po Malmö.

Kodaň – památky, doprava a móda

K samotné Kodani jen krátce – co je tam k vidění je patrné už z mapy a/nebo z jakéhokoliv turistického průvodce. Namátkou: centrum města od hlavního nádraží, zábavní park Tivoli, přilehlé náměstí a historické centrum, dále Christiansborg, Christiania (o té podrobněji v dalším odstavci) a celá čtvrť Christianshavn, Kastellet a přilehlá náplavka. Nic nezkazíte ani návštěvou některého z mnoha nádherných parků. Na většinu míst se pohodlně dostanete metrem nebo vlakem. To spolu s faktem, že velká část obyvatel využívá k dopravě jízdní kolo (pozor na ně, jsou všude), vede pravděpodobně k tomu, že jsme za celou dobu v Kodani neviděli jedinou dopravní zácpu. Kam nesahá železniční doprava, lze se dostat metrobusem nebo obyčejnými autobusy. Doprava je zde poměrně drahá, většinou se vyplatí x-denní jízdenky pro různé oblasti podle toho, kde chcete cestovat. Kodaňská integrovaná doprava zahrnuje ostrovy Sjælland, Lolland, Falster a Møn, tedy celou východní část Dánska.

Jinak jsme se shodli, že jsme se v Kodani cítili podobně jako například v Praze. Ženská část výpravy poznamenala, že se liší jen zdejší móda a ceny. Rozpoznat v kodaňských ulicích muže od ženy se vám mnohdy podaří až zblízka. Unisex volné kalhoty ponurých barev a hranaté střihy obřích kabátů dělají z Kodaňáků hermafroditní krabice.

Svodobné město Christiania

Za návštěvu určitě stojí podivný kousek Kodaně zvaný Svodobné město Christiania. Jde o anarchistickou komunu, která vyhlásila nezávislost už v roce 1971 a skutečně se částečné autonomii těší. Místo je to opravdu zvláštní. Přitahuje umělce, ale také drogy a další problémy. Když jsem do této čtvrti vstoupil, nejdříve mě zaujala umělecká tvorba, která se vyskytuje všude okolo, především na fasádách domů. Jak jsme ale pronikali čím dál hlouběji do centra, přibývalo stánků s podivnými týpky, kteří se snažili navázat kontakt a prodat nám přinejmenším marihuanu, která nerušeně roste v truhlících všude okolo. V tu chvíli jsem se tam přestal cítit dobře a přešla mě chuť i na jídlo, které se v některých stáncích rovněž prodává. Kdoví, jaké přísady obsahuje. Na pohodě nepřidávají ani stojící „stráže“, jejichž oficiálním úkolem je dohlížet na pořádek, ale nejspíš taky včas hlásit, kdyby se objevily dánské pořádkové složky. Mimochodem mají prý právo na kuřáckou přestávku každou čtvrthodinu. Nepochybuji o tom, že ho využívají. Dále můžete obdivovat třeba místní architekturu vzešlou z práva stavět kdekoli cokoli. Jen pozor na to, že jde v podstatě o uzavřený areál, ačkoli to tak na mapě vůbec nevypadá. Mně stačila rychlejší procházka, ale leckomu by se určitě mohlo líbit v Christianii strávit delší dobu. Za tu nevšední podívanou návštěva určitě stojí.

Dánský venkov možná překvapí

Na první pohled se může zdát, že milovníci přírody v Dánsku moc nepochodí. Pravda, milovníci hor skutečně ne, nejvyšší hora má 171 m nad mořem, ale místa s poměrně nedotčenou přírodou se v Dánsku najít dají. Samozřejmostí přímořského státu jsou útesy a pláže. Jedny takové, zapsané dokonce v seznamu UNESCO, se nacházejí poblíž vesničky Højerup, kam se lze dostat i v rámci užšího pásma integrované dopravy. Odtud si můžete dát celodenní výlet po útesech, ať už směrem na sever či na jih. Počítejte s větrem, ale také s možností občerstvení v podobě ovocných stromků (samozřejmě podle ročního období). Je to pro Čecha poměrně zvláštní, jedním směrem jsou vidět pole, meze a louky s ovocnými stromky – taková typicky česká krajina – na druhé straně najednou sráz dolů a moře. Jako by tu krajinu někdo náhle uřízl.

Pokud preferujete lesy, i těch je v Dánsku k nalezení několik a i po nich se dá vymyslet celodenní výlet. Může to být třeba kolem jezera Esrum Sø severně od Kodaně nebo v národním parku Skjoldungernes Land u městečka Roskilde. Tam můžete u vesnice Lejre obdivovat třeba hrádek Ledreborg nebo skanzenovou vesnici Land of Legends. Do té jsme se dostali plánovanou oklikou a teprve při východu jsme zjistili, že vstup je zpoplatněn (a ne málo). Stane se. Za hodinu času stojí i samotné Roskilde se svou majestátní katedrálou. Možná městečko znáte podle pravidelných velkých hudebních festivalů.

To jsem vypsal zase jen příležitosti blízko Kodaně. Po celém Dánsku byste jich našli jistě více, jen s těmi kopečky moc nepočítejte.

Dánštinu se ani neučte

Nemám v oblibě jazyky, které se čtou výrazně odlišně, než se píšou. Příkladem je francouzština a bohužel taky dánština. Slovo, které my bychom přečetli jako čtyřslabičné, dán přečte ve dvou slabikách a ještě tam vysloví úplně jiná písmenka. Třeba „frederiksberg“ se vysloví asi jako „frišbo“ s typicky německým r. Jelikož šlo jen o 4 dny, studium dánštiny jsem brzy vzdal a ničemu to nevadilo. Snad všichni, s kým jsme přišli do styku, uměli anglicky a z psané podoby je i značná část dánštiny povědomá, pokud umíte anglicky a ještě lépe německy.

Dánsko je příjemná země, byť pro nás poněkud drahá. Za pár dní návštěvy určitě stojí, na své si přijdou jak milovníci památek, tak milovníci nenáročných treků.