Příspěvky

Na první díl navážu možná trochu nečekaným zvratem. Zopakujme si obrázek liniového grafu se zakreslením technických formací z prvního dílu:

Možná jste si říkali, že jsem mohl uvést, který instrument a čas daný výsek grafu zachycuje. Nemohl, protože skutečností je, že to žádný burzovní graf není, i když to tak vypadá. Tento graf byl vytvořen za pomoci několika jednoduchých kroků v Excelu. Z pohledu statistiky a pravděpodobnosti se jedná o grafické zobrazení takzvané náhodné procházky. Podle teorie efektivních trhů, kterou jsem už v minulém díle zmiňoval, cenový vývoj koná právě náhodou procházku (ne však vždy, o tom více zde). Co to přesně je náhodná procházka a bílý šum, popisuji v samostatném článku. V jiném článku zase popisuji, jak si ji můžete velice jednoduše vyrobit v Excelu. Pokud vás ale technické pozadí nezajímá, můžete s klidným svědomím pokračovat ve čtení tohoto článku.

Předpovídáme vývoj náhodně generované řady

Ano, četli jste správně, ten výřez grafu není tržní graf, ale graf náhodné procházky vytvořené v Excelu. Přesto jsem na něj aplikoval technickou analýzu, která, zdá se, poměrně dobře „předpovídala“ budoucí vývoj. Jak je to možné? Jak může technická analýza předpovídat, že se ta náhodná procházka odrazí právě na červeně vyznačené úrovni nebo to, že když tu první červenou úroveň prorazí, tak bude pokračovat vzestupný trend? Samozřejmě, že technická analýza nemůže předpovědět vývoj řady, jejíž přírůstky jsou vytvořené generátorem náhodných (přesněji pseudonáhodných) čísel, jako v našem případě. A nejedná se jen o supporty a rezistence, níže předkládám celý graf s tisíci přírůstky a různými metodami technické analýzy, které mě jen na první pohled napadly.

Náhodně generovaný graf s aplikací technické analýzy.

Najdeme tam hranice podpory (support), odporu (rezistence), dvojité vrcholy, dvojitá dna, trendy, trendové kanály, přidal jsem dokonce i klouzavý průměr s periodou 20. Můžete na něj zkusit aplikovat klasickou metodu – prodávat, pokud jej cena protne shora a nakupovat, pokud jej cena protne zespoda. V některých obdobích by tato metoda zjevně byla úspěšná.

Jak je to možné?

Žijeme v obrovském omylu, který je nám předkládán tvůrci a propagátory technické analýzy. Totiž že její nástroje díky tomu, že rozpoznávají opakující se formace, jsou schopny předpovídat tržní vývoj. Ve skutečnosti technická analýza pouze reflektuje vlastnosti náhodné procházky. To je ten fundamentální proces. Trhy jsou jen časovou řadou s podobnými vlastnostmi, respektive vykazují podobný generátor přírůstků (změn v ceně). Že tedy takové formace vznikají, je pouze dílem náhody, lidské představivosti, potřeby věci analyzovat a rozpoznávat vzorce.

Nerad to tedy říkám, ale technickou analýzu nelze samu o sobě v žádné formě použít pro predikci tržního vývoje. Lze s její pomocí pouze zpětně odhalit určité, ano, opakující se vzorce. Ty se ale nacházejí v určitém druhu náhodně generovaného statistického procesu, nikoli v trzích jako takových. A proto stejně jako nelze technickou analýzou předvídat vývoj náhodně generovaného procesu, nelze takto předpovídat ani vývoj cen finančních instrumentů.

Světýlko naděje: samonaplňující se očekávání

Jediným reálným vysvětlením fungování technické analýzy by byl proces takzvaných samonaplňujících se očekávání. Pokud by velká část aktuálně přítomných účastníků jednoho trhu použila stejný nástroj technické analýzy a vyhodnotila své počínání naprosto stejně, mohla by vzniknout iluze, že technická analýza funguje. Pokud by se tito účastníci shodli, že pod cenou 25 je dle technické analýzy vhodné prodávat a učiní tak, skutečně tím sníží tržní cenu a vznikne tak dojem, že zafungovala formace technické analýzy. Uznejte ovšem, že podmínky této situace nejsou příliš reálné. Většině velkých hráčů na trhu je ukradená nejen technická analýza, ale dokonce i cena jako taková. Několik spekulantů, kteří věří, že trh bude reagovat na trendovou čáru s cenou sotva výrazně pohne. A to nejhorší, pokud by se to skutečně dělo, muselo by se to dít pravidelně, aby bylo možné na tom pravidelně vydělávat.

Všichni, kdo jsme udělali ten první krok a začali s tradingem ji známe – technická analýza. Soubor nástrojů odhadování tržního vývoje v budoucnosti na základě toho, co se stalo v minulosti. Technické indikátory, trendové linie, supporty, rezistence a tak dále. Pro začátečníky ideální, protože je jednoduchá, snadno srozumitelná a její nástroje jsou volně dostupné a rozmanité. Málokoho ale v začátcích napadne se zamyslet nad tím, proč by vůbec měla fungovat, natož nad jejími skutečnými výsledky. A seriózní akademické a vědecké výzkumy? To nenapadne ani většinu pokročilých, ani těch, co si říkají fulltime tradeři.

Ušetřete si roky práce

To, co se stalo v minulosti, vidíme na grafu. Graf a informace v něm obsažené jsou to jediné, co k technické analýze potřebujeme. Nejnižší cena, nejvyšší cena, otevírací cena a zavírací cena za jednotlivá období, případně objem obchodů (pokud jde o klasický burzovní graf). Klasickým argumentem těch, co nám technickou analýzu propagují (ve skutečnosti je to vynikající marketingový nástroj brokerů), je, že její formace se v trzích často opakují. Z toho plyne, že by měla být úspěšná? Bohužel ne. Technická analýza rozlišuje několik protichůdných formací. Uveďme si dvě nejklasičtější na jednoduchém liniovém grafu:

Liniový graf s vyznačením dvou základních formací technické analýzy. Vlevo vznik rezistence a následné její proražení a pokračování trendu, vpravo vznik supportu a odrážení ceny směrem vzhůru.

Otázka zní: pokud by se formace vlevo, která se nepochybně objevuje v grafech často, opakovala v 50 % případů a ve zbylých 50 % případů by nastala formace vpravo, lze ji využít k dlouhodobému generování zisků? Těžko. Historie se sice opakuje, ale když se to týká protichůdných formací, jejichž výskyt má stejnou pravděpodobnost, nelze z toho vyvodit žádnou tržní výhodu. A kdyby pravděpodobnost byla třeba 55:45? Taky ne, protože v trzích existuje spread (poplatek za provedení obchodu), který vás o tu drobnou odchylku pravděpodobnosti připraví. Týká se to naprosto všech veřejně známých technických formací, včetně těch na indikátorech. Buďto k tomu závěru můžete dojít sami a bude vás to stát čas a možná i peníze, nebo budete věřit výzkumům a zkušenějším kolegům. Vědecká teorie, která s tímto závěrem přišla, se objevila už v 70. letech minulého století a nazývá se teorií efektivních trhů. Přesto začínající tradeři věří tomu, že vydělají na průrazech supportů nebo na křížení klouzavých průměrů. I já jsem tomu před deseti lety věřil, bylo mi 17 a byl jsem naivní. Těchto vlastností nových zájemců o trading bohužel využívají ti, kteří vás chtějí přesvědčit o tom, že trading je super a že vyděláte miliony během pár kliknutí. Došlo mi to až na vysoké škole, když se mi stále nedařilo účet těmito metodami zhodnocovat a chtěl jsem přijít na to, v čem je háček. Ušetřete si tyto roky tím, že mi budete věřit. Nevěřte tomu, co tvrdí brokeři, mentoři a jiní. Věřte jen tomu, co si skutečně ověříte. Zatím bylo ověřeno jen to, že veřejně známé formace technické analýzy dlouhodobě nefungují a jak se dozvíme dále, ani k tomu není důvod.

Vydělat se na ní nedá, ale přesto není k ničemu

Závěrem tohoto příspěvku ale v žádném případě není: technická analýza je k ničemu, zapomeňte na ni a vůbec ji nepoužívejte. Technická analýza slouží lépe než cokoli jiného jako mapa, která usnadní orientaci v trhu a řekne, co se v něm děje. Je v trhu trend? Jsou tam ceny, které jsou pro trh důležité? Které to jsou? Je trh přeprodaný/překoupený? To jsou všechno zásadní informace, abychom měli přehled o tom, co se v trhu dělo, jaké byly trendy a důležité úrovně (a aby analytici mohli začít hlásit, proč se který pohyb stal, o tom více v tomto článku). Jinými slovy, technická analýza nám poskytne důležité informace pro tvorbu každé tržní analýzy. Neposkytne nám však žádnou informaci o tom, co se skutečně stane v budoucnosti a už vůbec možnost dlouhodobě generovat zisky.

To ale není všechno, byla to pouze příprava na nejhorší. V následujícím díle se dozvíte další, mnohem závažnější problém technické analýzy.