Archív značky pro: teorie efektivních trhů

Pohádkové equity křivky 4 – náhodný vstup a šokující výstup

Tento díl původně v plánu nebyl. Nakonec jsem ho zařadil z důvodu objasnění možná trochu rychlého závěru z minulého dílu. Ten v podstatě řekl, že na efektivním trhu nelze tvořit dlouhodobý zisk s využitím technické analýzy, natož bez analýzy. Všechny uvedené systémy se pokoušely využívat pouhých statistických vlastností trhů. Efekt, že by tyto vlastnosti měly být využity k tvorbě zisku, se záhy ukázal jako iluzorní. V tomto díle dále ukážu platnost teorie efektivních trhů, ze které vychází zmíněný předpoklad.

Vstupujeme zcela náhodně

Do Metatraderu jsem vytvořil automatický obchodní systém, který do trhu vstupuje v náhodném směru a vystupuje na základě fixního money managementu. Princip algoritmu je následující:

  1. Okamžitě po spuštění je otevřena pozice v náhodném směru. Pravděpodobnost long i short je 50:50, takže v dlouhém období by mělo být přibližně stejné množství longů jako shortů.
  2. Příkazy takeprofit a stoploss jsou nastaveny do fixní vzdálenosti dle zadaných parametrů. Výstup z trhu může nastat pouze aktivací jednoho z těchto příkazů.
  3. Další nové pozice jsou otevírány v nastavitelných časových intervalech.

Parametry systému jsou: objem pozice, vzdálenosti výstupních příkazů a interval otevření nové pozice. Upravitelný kód můžete stáhnout a testovat po stažení přes tlačítko níže.

Kód Random Entry ke stažení zde

Výsledky

Možných kombinací parametrů je nespočet, já jsem však v diplomové práci testoval především myšlenku fixního money managementu s pozitivním risk-reward poměrem. Konkrétně jsem nastavil 2x větší vzdálenost takeprofit oproti stoploss, systém tedy akceptoval dvojnásobné zisky proti ztrátám. Konkrétní vzdálenost příkazů byla vždy nastavena dle volatility daného trhu, aby pozic nebylo příliš mnoho, ani příliš málo. Mimo práci byly testovány i jiné poměry risk-reward ratio, například 3:1, 5:1 nebo 1:1, výsledky byly vždy podobné, lišily se jen míry růstů a poklesů.

Takto dopadl test v roce 2016 na akciovém indexu DAX. Takeprofit byl vzdálený 200 bodů, stoploss 100 bodů. Počáteční kapitál byl 10 000 USD, objem pozice 1 lot, na těchto parametrech ale tolik nezáleží, ty mění jen amplitudu křivky, nikoli průběh. Další výsledky a podrobnější zhodnocení můžete zhlédnout v diplomové práci, já se pustím rovnou do závěru, který z tohoto zjištění plyne.

Šokující závěr?

Pro leckoho může být zarážející, že systém vstupující do trhu zcela náhodně bez jakékoli analýzy nemá vůbec špatné výsledky. Dokonce došlo k období slušného růstu, což je vzorec, který se často opakoval i v jiných testech. Jde o výrazně lepší křivku equity, než má spousta traderů a spekulantů, kteří používají sofistikované nástroje technické analýzy nebo složitě v Excelech hledají statistické odchylky. Tím je opět prokázána teorie efektivních trhů, ze které plyne následující:

Můžete obchodovat jakkoli, ale pokud tržní výhodu nenacházíte mimo trh samotný, vaše výsledky budou v nekonečném čase vždy konvergovat k mírné ztrátě způsobené transakčními náklady. To znamená jednu ze tří možností:

1. můžete klidně rok dva vydělávat jako v případě některých systémů z této série, ale nakonec stejně přijde ztráta;

2. půjdete do mínusu rovnou;

3. pravděpodobně se stane něco mezi tím jako třeba na grafu v tomto článku.

Statistika a nástroje technické analýzy využívají pouze historická data trhu, žádná tržní výhoda z nich tedy plynout nemůže. Pokud by v nějakém trhu existoval skrytý řád, byl by rychle nalezen automatickými obchodními systémy, zobchodován, a tím opět eliminován. Tržní výhoda musí pocházet z dat mimo trh, například z fundamentální nebo behaviorální analýzy.

< 3. díl: hedging a antimartingale

Technická analýza je jen iluze – 2. část

Na první díl navážu možná trochu nečekaným zvratem. Zopakujme si obrázek liniového grafu se zakreslením technických formací z prvního dílu:

Možná jste si říkali, že jsem mohl uvést, který instrument a čas daný výsek grafu zachycuje. Nemohl, protože skutečností je, že to žádný burzovní graf není. Tento graf byl vytvořen za pomoci několika jednoduchých kroků v Excelu. Z pohledu statistiky a pravděpodobnosti se jedná o grafické zobrazení procesu takzvané náhodné procházky. Podle teorie efektivních trhů, kterou jsem už v minulém díle zmiňoval, cenový vývoj koná právě náhodnou procházku, a to tím spíše, čím populárnější je daný trh. Co to přesně je náhodná procházka, popisuji v samostatném článku. V jiném článku zase popisuji, jak si ji můžete velice jednoduše vyrobit pro experimentální účely v Excelu. Pokud vás ale technické pozadí nezajímá, můžete pokračovat ve čtení tohoto článku.

Předpovídáme vývoj náhodně generované řady???

Ještě jednou: ten výřez grafu není tržní graf, ale graf náhodné procházky vytvořené v Excelu. Přesto jsem na něj aplikoval technickou analýzu, která, zdá se, poměrně dobře „předpovídala“ budoucí vývoj. Jak je to možné? Jak může technická analýza předpovídat, že se něco náhodného (přesněji pseudonáhodného) odrazí právě na červeně vyznačené úrovni nebo to, že když tu první červenou úroveň prorazí, tak bude pokračovat vzestupný trend? Přirozeně, že nemůže. A nejedná se jen o supporty a rezistence, níže předkládám celý graf s tisíci přírůstky a různými metodami technické analýzy, které mě jen na první pohled napadly.

Náhodně generovaný graf s aplikací technické analýzy.

Najdeme tam hranice podpory (support), odporu (rezistence), dvojité vrcholy, dvojitá dna, trendy, trendové kanály, přidal jsem dokonce i klouzavý průměr s periodou 20. Můžete na něj zkusit aplikovat klasickou metodu – prodávat, pokud jej cena protne shora a nakupovat, pokud jej cena protne zespoda. V některých obdobích by tato metoda zjevně byla úspěšná. Ostatní indikátory jako jsou populární RSI, Stochastic, ATR, různé obálky apod., jsou jen další interpretace cenového vývoje vypočítané ze stejných dat. Nepřinášejí nic nového, žádnou další tržní výhodu. Jsou to jen vzorečky hrající si s čísly, důsledky jsou pro ně tudíž naprosto stejné jako pro čistý cenový graf.

Jak je to možné?

Žijeme v obrovském omylu, který je nám předkládán tvůrci a propagátory technické analýzy. Totiž že její nástroje díky tomu, že rozpoznávají opakující se formace, jsou schopny předpovídat tržní vývoj. Ve skutečnosti technická analýza pouze reflektuje vlastnosti náhodné procházky. To je ten fundamentální proces. Trhy jsou jen časovou řadou s podobnými vlastnostmi, respektive vykazují podobný generátor přírůstků (změn v ceně). Že tedy takové formace vznikají, je pouze dílem náhody, lidské představivosti, potřeby věci analyzovat a rozpoznávat vzorce. Pochopitelně se mohou vyskytnout odchylky od náhodné procházky neboli skrytý nenáhodný řád. Ten však v dnešní době vysokofrekvenčních algoritmů vyhledávajících právě toto, bude velice rychle eliminován.

Nerad to tedy říkám, ale technickou analýzu nelze samu o sobě v žádné formě použít pro predikci tržního vývoje. Lze s její pomocí pouze zpětně odhalit opakující se vzorce nacházející se v určitém druhu náhodně generovaného statistického procesu, který je blízký procesu generujícímu vývoj tržní ceny. A proto stejně jako nelze technickou analýzou předvídat vývoj náhodně generovaného procesu, nelze takto předpovídat ani vývoj cen finančních instrumentů.

Světýlko naděje: samonaplňující se očekávání

Jediným reálným vysvětlením hypotetického fungování technické analýzy by byl proces takzvaných samonaplňujících se očekávání. Pokud by se většina účastníku trhu shodla, že pod cenou 25 je vhodné prodávat a učiní tak, skutečně tím srazí cenu a vznikne tak dojem, že zafungovala formace technické analýzy. Myslíte si ale, že velcí hráči, kteří tvoří hlavní tržní pohyby, používají trendové čáry a klouzavé průměry? Několik drobných spekulantů, kteří věří, že trh bude reagovat na trendovou čáru s cenou sotva výrazně pohne. A to nejhorší: i pokud by se to dělo, muselo by se to dít pravidelně, aby bylo možné na tom tvořit dlouhodobě stabilní zisk.

< Vrátit se na 1. část

Technická analýza je jen iluze – 1. část

Všichni, kdo jsme udělali ten první krok a začali s tradingem či investicemi, ji známe – technická analýza. Soubor nástrojů odhadování tržního vývoje v budoucnosti na základě toho, co se stalo v minulosti. Technické indikátory, trendové linie, supporty, rezistence a tak dále. Pro začátečníky je technická analýza lákavá, protože je jednoduchá, snadno srozumitelná a její nástroje jsou volně dostupné a rozmanité. Málokoho ale v začátcích napadne se zamyslet nad tím, proč by vůbec měla fungovat, natož nad jejími skutečnými výsledky. A podívat se na seriózní akademické a vědecké výzkumy? To nenapadne ani většinu pokročilých.

Ušetřete si roky práce

To, co se stalo v minulosti, vidíme na grafu. Graf a informace v něm obsažené jsou to jediné, co k technické analýze potřebujeme. Nejnižší cena, nejvyšší cena, otevírací cena a zavírací cena za jednotlivá období, případně objem obchodů. Klasickým argumentem těch, co nám technickou analýzu propagují (ve skutečnosti je to vynikající marketingový nástroj brokerů), je, že její formace se v trzích často opakují. Z toho snad plyne, že by měla být úspěšná? Bohužel ne.

Technická analýza mimochodem rozlišuje formace, které jsou protichůdné, přesto to leckomu nevadí. Uveďme si dvě nejklasičtější na jednoduchém liniovém grafu:

Liniový graf s vyznačením dvou základních formací technické analýzy. Vlevo vznik rezistence a následné její proražení a pokračování trendu, vpravo vznik supportu a odrážení ceny směrem vzhůru.

Otázka zní: pokud by se formace vlevo, která se nepochybně objevuje v grafech často, opakovala v 50 % případů a ve zbylých 50 % případů by nastala formace vpravo, lze ji využít k dlouhodobému generování zisků? Těžko. Historie se sice opakuje, ale když se to týká protichůdných formací, jejichž výskyt má stejnou pravděpodobnost, nelze z toho vyvodit žádnou tržní výhodu. A kdyby pravděpodobnost byla třeba 55:45? Taky ne, protože v trzích existuje poplatek za provedení obchodu, který vás o tu drobnou odchylku pravděpodobnosti připraví. Týká se to naprosto všech veřejně známých technických formací a indikátorů. Buďto k tomu závěru můžete dojít sami a bude vás to stát čas a možná i peníze, nebo budete věřit výzkumům, zkušenějším kolegům a selskému rozumu. Vědecká teorie, která s tímto závěrem přišla, se objevila už v 70. letech minulého století a nazývá se teorií efektivních trhů. Přesto začínající tradeři věří tomu, že vydělají na průrazech supportů nebo na křížení klouzavých průměrů. I já jsem tomu před deseti lety věřil, byl jsem naivní. Naivity nových zájemců o trading bohužel využívají ti, kteří vás chtějí přesvědčit o tom, že vyděláte miliony během pár kliknutí. Nevěřte tomu, co tvrdí brokeři, mentoři a jiní. Věřte jen tomu, co sami zakusíte. Zatím bylo ověřeno jen to, že veřejně známé formace technické analýzy dlouhodobě nefungují a jak se dozvíte v druhém díle, není k tomu ani statistický a pravděpodobnostní důvod.

Vydělat se na ní nedá, ale přesto není k ničemu

Závěrem tohoto příspěvku ale v žádném případě není, že technická analýza je úplně k ničemu. Technická analýza slouží lépe než cokoli jiného jako mapa, která usnadní orientaci v trhu a řekne, co se v něm děje. Je v trhu trend? Jsou tam ceny, které jsou pro trh důležité? Které to jsou? Je trh přeprodaný/překoupený? To jsou všechno zásadní informace, abychom měli přehled o tom, co se v trhu dělo (a aby analytici mohli začít hlásit, proč se který pohyb stal, o tom více v tomto článku). Jinými slovy, technická analýza nám poskytne důležité informace pro orientaci v trhu, neposkytne nám však žádnou informaci o tom, co se skutečně stane v budoucnosti a už vůbec možnost dlouhodobě díky ní generovat zisky.

To ale není všechno, byla to pouze příprava na nejhorší. V následujícím díle se dozvíte další, mnohem závažnější problém technické analýzy.

Pokračovat na 2. část >