Pohádkové equity křivky 3 – hedging a antimartingale

V předchozím díle jsem studoval a testoval dva systémy na bázi martingale známého z prostředí casina. V tomto článku již stručněji nastíním další dva systémy, které probabilistickým způsobem tvoří nádherné historické equity křivky a skrývají v sobě extrémní riziko. V prvním případě budou výsledky prakticky totožné se systémy z minulého dílu, proto mu věnuji menší prostor.

Princip systémů na bázi hedgingu

Systémy na bázi martingale spočívaly v tom, že pokud se otevřená pozice dostala do ztráty, byla otevřena nová pozice stejného směru, čímž byla zvýšena expozice, a tedy i riziko. Není proto složité přijít s myšlenkou, že pokud by v tomto momentě systém otevřel pozici stejného objemu, ale opačného směru, expozice by klesla a riziko by se snížilo. Prakticky by šlo o zajištění ztrátové pozice – tedy hedging. Jedna z pozic se po nějakém čase nevyhnutelně dostane do zisku, který lze realizovat. V bodech by algoritmus postupoval takto:

  1. Otevřena dvojice pozic opačného směru a zadány příkazy takeprofit.
  2. Systém vyčká na realizaci jednoho nebo druhého takeprofitu.
  3. Po realizaci zisku je otevřena nová dvojice a takto pořád dokola.

Parametry systému jsou: objem pozice, počáteční kapitál a vzdálenosti příkazů takeprofit. Je vidět, že objem pozic zůstává neměnný a jeho absolutní hodnota nemá vliv na princip. Je samozřejmě možná varianta s jejich změnami (třeba násobením), ale to pouze změní rizikové parametry.

Na čem to zkrachuje

Systém se může zdát bezpečnější než ten na bázi martingale, ale je tomu právě naopak. V tomto případě totiž vždy bude existovat pozice s nerealizovanou ztrátou, jež bude pouze narůstat. Čas od času se jen může změnit pozice, která ztrátu nese. Výsledkem ale nakonec bude vždy likvidace účtu, přestože (respektive právě proto) systém realizuje pouze zisky a vyhýbá se ztrátám. V tomto je totožný s martingalem, ale na rozdíl od něj systém na bázi hedgingu má implicitně zabudovanou likvidaci, která závisí jen na vývoji trhu a na hodnotách parametrů. I v tomto případě to může trvat velice dlouho, křivka však nakonec bude vždy vypadat jako ta z titulního obrázku.

Systém anti-martingale

Pokud jsme dospěli k závěru, že dříve uvedené systémy sice realizují spousty drobných zisků, ale nakonec dojdou k obří ztrátě, nejednoho tradera už napadlo princip otočit. Co takhle sbírat drobné ztráty a počkat si na obří zisk? I tomuto principu jsem se věnoval ve své diplomové práci, nazval jsem jej anti-martingale. Princip martingalu byl objasněn již v minulém díle. Tento systém je zrcadlově obrácený. Místo příkazu takeprofit používá stoploss a jsou otočena znaménka u pozic. Do nové pozice se tak nevstupuje v případě ztráty, ale zisku. Další změnou je potřeba nového parametru Bonus. V systému martingale je totiž ztráta omezena velikostí účtu. V případě zisku žádné omezení není, a tak je potřeba stanovit hranici, při které realizujeme zisk, tu jsem nazval právě Bonus. Algoritmus jsem naprogramoval pro Metatrader 4, můžete jej sami testovat a upravovat.

Postup algoritmu je následující:

  1. Okamžitě po spuštění systému je otevřena pozice náhodného směru a je nastaven fixní výstupní příkaz stoploss.
  2. Pokud se pozice dostane do kladného výsledku o stejné absolutní hodnotě, jako
    je vzdálenost stoplossu, je otevřena další pozice stejného směru
    s dvojnásobným objemem.
  3. Stoplossy všech pozic jsou vždy přenastaveny na stoploss poslední pozice.
  4. Pokud jsou stoplossy vyplněny, začíná nový cyklus od bodu 1.
  5. Pokud se systém ocitne v otevřeném profitu rovném stanovenému bonusu, jsou
    uzavřeny všechny pozice a začíná nový cyklus od bodu 1.

Parametry systému tak jsou: kapitál účtu, objem první pozice, vzdálenost příkazu stoploss a velikost zisku, při kterém jsou pozice uzavřeny (bonus).

Výsledky

Kombinací parametrů a trhů je nespočet. Já jsem při testování pro srovnání ponechal takové parametry jako v případě martingale, tedy nejnižší možný objem první pozice dle daného trhu a 100 pips pro stoploss. Jako bonus jsem stanovil desetinu hodnoty účtu, při kapitálu 10 000 USD se tedy jedná o 1 000 USD. Příliš vysoký bonus hrozí tím, že ho nebude dosaženo než bude postupně zlikvidován účet ztrátami (stejně jako když u martingalu někdy systém přežil rok bez margin callu). Příliš nízký bonus by byl zase vyplňován často, což už nebude odpovídat cílenému principu systému, ale možnost k testování to samozřejmě je. Testovány byly roky 2016 a 2017. Teď k některým výsledkům.

Přibližně takto vypadala většina testů na trzích EUR/USD a na ropě. Charakteristické výstupky jsou samozřejmě realizace bonusu, jinak křivka stabilně klesá. To je očekávané, bonusy však bohužel v součtu nepřekonají pokles. O něco zajímavější byla situace na Daxu.
Toto je nejzajímavější výsledek testů na Daxu. Spousta dalších vypadala dost podobně. Přistoupil jsem proto k celkem 20 testům (pozice se otevírají v náhodném směru, proto každý test na stejných datech dopadl jinak). Rovná polovina skončila krachem, jeden se záporným výnosem, ostatní v plusu. To není tak zlé, nicméně při výpočtu očekávané hodnoty na základě těchto dat jsem došel k závěru, že očekávaná hodnota zhodnocení systému je pouhých 0,09 %. Dostáváme se tedy opět k závěru, že zde riskujeme příliš mnoho, byť v některých případech můžeme dojít k velmi zajímavému zhodnocení. Samozřejmě není vyloučeno, že existuje nějaká záhadná kombinace, která v daném čase bude tvořit zisk, je to ale velmi nepravděpodobné, jak uvedu v sekci Proč?

Všechny výsledky, výpočty a čísla můžete opět zhlédnout v mé diplomové práci. Je pravda, že tento systém negeneruje zpravidla krásné equity křivky, proto je trochu v rozporu s názvem série. Nabízí se však jako logické vyústění závěrů zjištěných o systémech, které krásné křivky generují, proto jsem mu zde věnoval prostor.

Proč?

Teď by samozřejmě mělo přijít vypátrání příčiny, proč když zrcadlově obrátíme systém, který vždy zkrachuje, nenalezneme svatý grál. Hlavní příčiny vidím dvě: kvůli poplatkům nemohou nikdy zrcadlové systémy mít zrcadlové výsledky. Vždy bude větší tendence ke ztrácení. Totéž by se dalo také přisoudit různým nepřesnostem, zpožděním apod. Druhou příčinou je zmíněná disproporce mezi ohraničením obou systémů. Jeden je ohraničen margin callem, druhý nastavitelným parametrem. Před margin callem může účet růst libovolně dlouho, kdežto před dosažením bonusu naopak hrozí margin call. Tuto vlastnost tak nelze zrcadlově nasimulovat, ale je nutno arbitrárně volit hodnotu bonusu.

Závěr

Uvedené systémy generující krásné equity křivky v sobě nesou extrémní riziko likvidace většiny nebo celého účtu, které se dříve či později naplní. Obchoduje tak nevědomky spousta obchodníků, bohužel i správců fondu. Nemusí to nutně být přímo tyto systémy s těmito parametry, ale často jsou od nich nějakým způsobem odvozené. To může změnit průběh vývoje, ale nic se nemění na principu a základnímu předpokladu, kterým je extrémní skryté riziko. Vyzkoušení zrcadlově obráceného systému také nezabralo. Ve skutečnosti je za všemi těmito nezdary nejfundamentálnější příčina, která spočívá v tržní efektivitě znemožňující dosahování zisků s využitím pouze technické (nebo žádné) analýzy. Abych dále prokázal toto tvrzení, bude následovat ještě čtvrtý díl, kde vytvořím a otestuji obchodní systém vstupující zcela náhodně. Výsledky jsou pozoruhodné.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *