Už jsem pochopil, že rýmička není smrtelná nemoc, ale přesto mi to tak připadá vždycky, když ji chytnu. Tento článek jsem začal psát již v září roku 2019 a měl jsem v úvodu větu „z nějakého důvodu mívám rýmičky poměrně často“. Článek jsem nedopsal, což je dobře, protože nyní, na přelomu let 2020/2021, můžu říct, že tento stav skončil. První verzi článku jsem psal při čtvrté viróze za rok. Paradoxně to byla doposud na rok a půl poslední, což nepamatuji. Nevím sice s jistotou, čím ta změna, ale právě o té diskusi bude tento článek. Shrnu veškeré mé poznatky rýmičkách, nachlazení, nastydnutí apod. Nejdříve několik důležitých obecných informací, poté ke konkrétním metodám prevence a léčby. Můžete na ně klidně rovnou přeskočit. Nebo pokud vás zajímají jen hlavní body a závěr, přeskočte na poslední podkapitolu.

Nezatracujte Wikipedii

Každá rýmička nebo jiný projev nachlazení mě donutí si připomenout výborný článek shrnující aktuální vědecké poznání tohoto tématu. Světe div se, nachází se na Wikipedii. Je to téměř doslovný překlad anglické verze, možná proto je tak kvalitní. Lepší souhrn jsem nenašel, ale budu rád, pokud mi někdo nějaký zašle. Článek boří spoustu zaběhlých mýtů, vysvětluje, jak skutečně nachlazení vzniká a zpochybňuje účinnost klasických metod rozšířených v široké veřejnosti. Všechno, a to je podstatné, s odkazy na konkrétní studie.

Jak vznikají nefunkční babské rady

Babských rad na boj s nachlazením najdeme celou řadu. Mají ale jeden společný problém – většinou se opírají jen o domnělou kauzalitu. Určit správně příčinu a následek, když se sami snažíme vyléčit nachlazení, je prakticky nemožné. Vznik takové babské rady probíhá obvykle nějak takto:

Typický průběh nachlazení: první den se cítíme trochu divně, možná na nás něco leze. Další den už je to jasné. Třetí den je člověku nejhůře, vezme si volno a začne řešit, co s tím. Zeptá se okolí na osvědčené postupy, jak si s tím poradit. Většinou to bude zázvorový čaj, česnek, inhalace teplé páry apod. Takže si uděláme ten zázvorový čaj s medem a kapkou citrónu, nainhalujeme nějakou páru z hrnce, párkrát za den to zopakujeme a čekáme, co bude. Čtvrtý den je lepší, pátý zase o trochu a 7.-10. den je s rýmičkou konec. V tom zapůsobí naše přirozená snaha hledat ve věcech souvislosti a naše úspěšné vyléčení přisoudíme zázvorovému čaji. „Maruš, ještě žes mi poradila ten čaj, jinak bych ležel ještě teď“. A samozřejmě o tom potom dáme zprávu zase svým známým. Babská rada je na světě.

Jak by se ale situace vyvíjela, kdybychom místo zázvorového čaje jedli třeba tlačenku nebo se modlili k bohu nebo nedělali vůbec nic? Pochopitelně úplně stejně, protože kolem třetího dne je člověku prostě obvykle nejhůř, potom se stav začne obvykle zlepšovat, ať děláme cokoliv. A jen proto mohou společností kolovat i takové babské rady jako dát si rum, slivovici a podobné nesmysly. (Zbožňuji, když se omluvím ze společenské události pro nemoc a někdo mě vybídne, ať právě proto přijdu a vypálím červa něčím tvrdým.) Není to nic nového, píše o tom třeba Timothy Ferris ve svém Čtyřhodinovém těle, které doporučuji k četbě.

Přijměme tedy fakt, že když už se nakazíme, neuděláme s tím prostě nic. Léčba je vždy symptomatická a zázvorový čaj nám skutečně udělá dočasně lépe (ať už skutečným účinkem na symptomy nebo placebo efektem), ale k samotné likvidaci virů nijak nepřispěje. Jako lepší plán se tedy ukazuje snažit se vůbec nenakazit.

Jak rýmu nechytíte

Podstatný fakt, který spousta lidí neví, je ten, že rýmičku nelze chytit z prosté zimy. Pokud budete mrznout izolovaní někde v horách, rýmu nejspíš nedostanete (leda by virus přežíval někde ve vás). Je potřeba přijít s virem do styku. Nejrizikovější je proto jakkoliv si oslabit tělo (prochladnutím, cvičením, stresem), a potom vyrazit mezi lidi, kde se viry nacházejí v hojné míře. Takhle vznikla další mylná příčinná souvislost mezi zimou a nachlazením. Dalším faktorem je to, že v zimě jsou lidé ve větším kontaktu, když se před ní chrání v budovách, místo toho, aby byli venku. Větší koncentrace lidí = lepší podmínky pro šíření virů. Nachlazení tedy nezpůsobuje chlad přímo (byť to naznačuje název). Chlad k němu může jet vydláždit cestu. Nachlazení způsobují viry mnoha různých druhů.

Česnek, zázvor, kysané zelí, echinacea, med?

Špatnou, moc špatnou zprávou plynoucí z článku a z odkazovaných studií je to, že co se týče tradičních způsobů léčby nachlazení, u žádného z nich se neprokázal skutečný účinek. Účinkem zde myslím přímo proti viru, symptomy zmírnit samozřejmě lze. Osobně jsem vyzkoušel mnoho různých obecně rozšířených rad, jak předcházet nachlazení a poté s ním případně bojovat. Došlo to i tak daleko, že jsem téměř denně v rámci prevence jedl syrový česnek (až 3 stroužky). Nejenže jsem to musel dobře načasovávat, abych nebyl vyřazen ze společnosti, ale nakonec se tato česneková terapie ukázala jako neúčinná. Stejně tak i dvakrát denně zázvorový čaj nebo pár vidliček kysaného zelí pro stabilní příjem vitaminu C. Někteří lidé doporučují výtažky z echinacey nebo med. Nezkoušel jsem je, protože už dříve byla prokázána neúčinnost. Nic z toho zkrátka a dobře alespoň pro mě nefunguje.

Dostatek spánku? Eliminace stresu? Vyvážená strava?

Mezi klasické rady prevence nachlazení patří dostatek spánku, málo stresu a vyvážená strava. Od roku 2018 jsem měl spánku v podstatě kolik se mi zlíbilo a (vědomého) stresu minimum. Na jídelníčku jsem přestal šetřit a cukr a sacharidy jsem z velké části nahradil zeleninou přesně tak, jak poradí každá zdravá kuchařka. Přesto během zimy 2018/2019 jsem měl virózu snad nejčastěji ze všech dosavadních zim. Jako by si tělo naopak řeklo, že může v klidu marodit, když je na to čas. Metody uvedené v tomto odstavci určitě pozitivní efekt na lidské zdraví mají, stále to ale nestačilo. Hledání muselo pokračovat.

Doplňky stravy?

Je pravda, že počet nachlazení se dříve snížil v období, kdy jsem bral vícesložkový doplněk stravy. Podle studií by složkou, která funguje, mohl být zinek. Možné to je, zinek byl součástí tohoto doplňku, ale těžko jej izolovat. K zobání samotného zinku jsem se už nedostal, protože postupně převážila moje nechuť do sebe vpravovat jakákoli syntetická léčiva a doplňky. Jsem přesvědčen o tom, že tělo se musí zvládnout vyléčit i bez nich, pokud není nejhůř. Je tak možné, že skutečně některá ze složek fungovala, nebo to byla kombinace více složek, nebo to byl placebo efekt působící na psychiku (o té dále) a nebo to byla prostě jenom náhoda. Zobání doplňků stravy ovšem tak nebo tak nemůžu doporučit, pokud k tomu není jednoznačný důvod a pokud tento nelze nahradit přírodními vitamíny. Je to prostě nepřirozené a něco nepřirozeného nemůže způsobit přirozenou reakci.

Výplachy nosu? Odstěhovat se na Sibiř?

Takže si to shrňme: stres eliminován, spánku dostatek, strava pestrá, důraz na vitamin C, česnek, zázvor, zvlhčování vzduchu, poctivé mytí rukou, a přesto to nevedlo vůbec k ničemu. Později jsem začal provozovat i pravidelné výplachy nosu, které údajně mají posilovat sliznici a odstraňovat nečistoty, tudíž i patogeny. Rovněž bez úspěchu. Spíš naopak. Už mi opravdu docházely nápady a propadal jsem lehkému zoufalství. Co když mám fyziologickou predispozici nebo vzácnou formu alergie? I to je možné. (O běžnou alergii nešlo, protože většina rýmiček se vyskytovala na podzim a v zimě, případně na začátku jara, v létě nikdy.) A tak jako jediná jistá prevence se zdálo snížit riziko setkání se s virem – odstěhovat se na Sibiř alespoň 1000 km od nejbližšího obydlí a ještě pro jistotu nosit roušku. To přináší jiné nevýhody, a tak mi zbylo už jen zvyšování odolnosti skrze pobyt venku a otužování. Toto zatím nikdo nevyvrátil, ale co si budeme povídat, ledové sprchy nejsou pro každého. Zkoušel jsem to už dříve, ale vždy mi to vydrželo jen krátkodobě, byl jsem prostě bábovka. Pro skutečný účinek je podle všech příruček nutné otužovat se dlouhodobě a stabilně.

Psychosomatika? Duchovní rozvoj?

Napadlo mě to, ale neviděl jsem k tomu důvod, když jsem byl konečně po dlouhé době v naprosté pohodě. Jenže ona není pohoda jako pohoda. Je pohoda materiální (to je ten spánek, stres, pohodlí) a pohoda duchovní (to je mimo jiné to, jaké se nám honí myšlenky a jak dobře je dokážeme kontrolovat). Z přísně vědeckého hlediska už si troufáme tvrdit, že psychosomatika určitě nějakou roli hraje, ale rozumíme jí zatím tak málo, že nevíme jakou ani jakými mechanismy. Vědecké hledisko však není to jediné. Je tu ještě duchovní hledisko, a to má jasnější názor. Psychosomatika, zde nazývána duchovnem, hraje roli přímo kritickou. Na této úrovni se pojmy značně prolínají. Pro někoho může toto duchovno znamenat esoteriku, pro jiného náboženství, pro někoho alternativní medicínu, pro jiného odnož psychologie. Na slovech ale nezáleží, podstata je stejná. Jde o eliminaci ega, neulpívání na pocitech a materiálnu, uvědomování si vlastních myšlenek, přítomného okamžiku atd. Vše by mělo vést ke klidu. Praktikami duchovního rozvoje bych mohl naplnit dalších x odstavců, to podstatné je ale, že díky získanému času jsem se jim mohl konečně naplno věnovat. Tedy nejprve důkladně studovat a poté postupně uvádět v praxi. Nejsem ani zdaleka u konce, ale od doby, co se tímto rozvojem zabývám, jsem neměl jediný projev virózy.

Otužování?

Konec roku 2018 mě k odmítanému otužování přesto přivedl. Nejde sice o sprchování ledovou vodou 2x denně, ale díky přestěhování do rodinného domu jsem otužování přinejmenším vzduchem začal praktikovat chtě nechtě. Místnost na spaní byla velmi špatně izolována, a tak jsem do rekonstrukce mnohdy spal v teplotách pod 10 stupňů. Ani nyní to ale není o moc více než 10 stupňů. A nevadí mi to, naopak to začalo být postupem času příjemné. Na domu a zahradě je vždycky práce dost, a tak jsem také rapidně zvýšil pobyt na čerstvém vzduchu, ať je teplo, nebo zima. Tyto činnosti prokazatelně zlepšují obranyschopnost organismu, a tak je lze jednoznačně považovat za kvalitní prevenci proti virózám.

Náhoda?

Ať už duchovní rozvoj nebo otužování, stejně tak to mohla být jen náhoda, jejíž roli máme tendenci podceňovat, a to zvlášť v komplexních systémech, kterým příliš nerozumíme. Mezi takové systémy bezpochyby patří i lidské tělo interagující se svým okolím. V druhé polovině období určitě pomohla i komplexní opatření související s pandemií koronaviru, která zpomalila šíření i ostatních virů, předtím jsem však překonal celou zimu bez virózy. To se nikdy předtím nestalo, a tak spojitost výhradně s koronavirem je nepravděpodobná.

Shrnutí a závěr

Do září roku 2018 jsem měl opakované virózy až 4x za rok. Do té doby jsem neúspěšně vyzkoušel: eliminaci stresu, dostatek spánku, pestrou a vyváženou stravu, zvýšený příjem vitaminu C, česnek, zázvor, zvlhčování vzduchu, výplachy nosu, poctivé a správné mytí rukou a doplněk stravy. Dílčí výsledky se dostavily jen s vícesložkovým doplňkem stravy, ne však stoprocentní a nelze je jednoznačně oddělit. Doplňky stravy s sebou navíc nesou jiné negativní důsledky, které popisuji v článku. Z ostatních metod nefunguje nic, u většiny z nich je to vědeckými studiemi již prokázáno, u všech jsem si to ověřil sám.

Od září roku 2018 do jara 2019 jsem neměl žádnou virózu. Lze to přičíst náhodě, zpožděným efektům eliminace stresu a dostatku spánku, ale také studiu a praxi duchovního rozvoje (z různých úhlů pohledu) a zvýšenému pobytu a práci na čerstvém vzduchu.

Od jara 2019 doteď dál rozvíjím svůj klid, přidal jsem nepravidelné otužování vzduchem, ještě jsem zvýšil pobyt a práci na čerstvém vzduchu, ale současně se zhoršily možnosti šíření virů díky opatřením proti pandemii koronaviru. Z toho důvodu nelze moc přesně určit účinnost mých opatření.

Z mých poznatků tedy plyne, že z obecně rozšířených rad nefungují žádné potraviny a doporučit nemůžu ani doplňky stravy. Osobně si myslím, že nejvyšší podíl na konci mých nachlazení bude mít (bez významu pořadí) vyvážená a pestrá strava (o té podrobněji v jiném článku), duševní nebo chcete-li psychosomatický klid a také zvyšování odolnosti otužováním a pobytem na vzduchu. Důležitý je taky postoj k nachlazení, když už přijde. Když jsem s ním bojoval, bylo to ještě horší. Ve chvíli, kdy jsem jej přijal, smířil se s ním a využil jej k odpočinku, vše probíhalo mnohem lépe.

Věřím, že jsem právě popsal cestu k eliminaci nejen nachlazení, ale i jiných nemocí a k celkovému zvýšení pohody organismu a kvality života. Není nač čekat. Pokud jste tak ještě neučinili, začněte ještě teď. Je to zdarma.

Poznámka na konec 1: každý člověk je jiný a pokud něco fungovalo nebo nefungovalo u mě, neznamená to, že tomu tak bude i u vás. To nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je provést svůj vlastní výzkum. Bude to trvat delší dobu, ale budete mít jistotu. Já jsem jen ukázal cestu.

Poznámka na konec 2: koronaviru se tento článek možná týká a možná ne. Na toto prohlášení nemáme ještě dostatek informací. Já jsem jej krátce před vydáním článku prodělal s mírnými příznaky. Je ale pravda, že na podzim a v zimě 2020/2021 bylo toho pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu méně tím, jak nebylo vhodné počasí a byla omezena spousta aktivit.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *