7 smutných unikátů MHD v Liberci

Neutuchající chaos v libereckém dopravním podniku, který vygradoval předčasným odchodem subdodavatele (Busline) na konci ledna letošního roku, způsobil poměrně zajímavý vývoj. Při ježdění autobusem po Liberci jsem si uvědomil, že jezdím v MHD plné paradoxů, na které jinde v ČR a ve světě jen tak člověk nenarazí. Článek nelze vnímat jako kritiku, pouze jako s nadsázkou konstatovaný fakt, za který je zodpovědné spíše město než dopravní podnik. Přestože v oněch sedmi bodech píšu „jen v Liberci“, neznamená to, že se zmíněný jev za žádnou cenu nemůže vyskytnout v jiném městě. Šance je ale malá.

1. Jen v Liberci průměrné stáří vozového parku s nákupy nových vozidel roste. Na vině je náhlý nedostatek vozidel, který je kompenzován nákupem ojetých autobusů z jiných dopravních podniků. Čekací doba na nové autobusy se nyní pohybuje až kolem jednoho roku a k tomu je třeba přičíst dobu výběrového řízení. Na opravdu nové kousky to vypadá nejdříve na konci příštího roku.
2. Jen v Liberci podíl nízkopodlažních vozidel klesá. Za to mohou právě zmíněné nákupy ojetých vozidel, z nichž některé nejsou nízkokopodlažní (u důchodců oblíbené Karosy z Prahy). Z původních dvou vysokopodlažních služeb je nyní sedm. Na lince 25 aktuálně v některých částech dne potkáte nízkopodlažní autobus jen jednou za hodinu. Méně pohybliví občané z Hokejky a Broumáku jásají.
3. Jen v Liberci může mít jedna linka přes deset variant trasy. Řeč je o lince 12, která má v současnosti díky nabalování drobných úprav již 9 různých konečných (Pavlovice Letná, Pavlovice křižovatka, Malé náměstí, Fügnerova, Ježkova, Zelené Údolí, Pekárny, Broumovská, de facto i Polní). K tomu je několik variant, jak se na tu konečnou daný spoj dostane – některé zajíždí do zastávky Polní, jiné ne. Některé jedou na Broumovskou přes Zelené Údolí, jiné ne. Výsledný počet variant už jsem pro jistotu nezjišťoval, ale bude to hodně přes deset. Některé jízdní řády obsahují poznámky od A až do G a ještě R. Čert aby se v tom vyznal… 12 ale není jediná linka s tímto problémem, zdatně jí sekunduje taky 22 a další přibývají. Faktem je, že je to pořád lepší než třeba v Istanbulu.
4. Jen v Liberci neexistují prázdninové jízdní řády (s výjimkou hlavních prázdnin). Důvod neznám, nejspíš se ale bude jednat o přebytečnou likviditu objednavatele, kterému nevadí, že třeba mezi vánočními svátky jezdí spoje v běžném režimu. Ano, 25. 12. jezdí autobusy do průmyslových zón na noční. 27. 12. zase prázdné kloubové autobusy vezou lidi z noční a pak na odpolední. Zaplať pánbůh, že nejezdí školní linky. Ranní a odpolední špička běžných linek ovšem funguje rovněž normálně, jako kdyby jimi nejezdili především školáci a studenti. Pokud se tedy chcete svézt třeba z Pavlovic do centra prázdným autobusem, podzimní prázdniny jsou k tomu ideální.
5. Jen v Liberci jsou SMS jízdenky dražší nežli papírové. Důvod ani tady neznám. Všude jinde se ale SMS jízdenky zavádějí s úmyslem, aby ubylo prodeje papírových, zvláště pak u řidiče. V Liberci je ovšem SMS jízdenka o 5 Kč dražší než papírová (pro držitele Opuscard dokonce o 7 Kč). Co víc, přirážka za nákup jízdenky u řidiče činí pouze 4 Kč. A tak cestující dále ve velkém nakupují u řidiče, čímž zdržují provoz, a automaty dál tisknou tuny jízdenek, které se pak povalují kolem zastávek.
6. Jen v Liberci se stále stavějí zastávky, do kterých se nedá dostat. Dobře, tohle nejspíš nebude problém jen Liberce. Když nelze zajet do nějaké dříve postavené zastávky (Pavlovice Letná), dá se to respektovat s tím, že „soudruzi někde udělali chybu“, ale snad se z toho poučí a příště ji už neudělají. Omyl. Člověk nepřestává žasnout nad tím, že v roce 2018 se postaví nová zastávka (Žižkovo náměstí) podle všech norem EU a nevím jakých dalších, jen s jednou drobnou vadou. Je postavená tak, že autobus do ní prostě nezajede tak, aby zastavil u hrany nástupiště. Vždy, když tam jedu, musím si vybrat mezi zastavením metr od nástupiště nebo poškozením autobusu a obrubníku. A že je ten obrubník ve směru do centra už pěkně obroušený.
7. Jen v Liberci neexistuje žádná koordinace s příměstskými linkami. Jde na mě zmar, když jedu linkou č. 22 ve směru na Kunratickou a přede mnou jede poměrně frekventovaná příměstská linka 141 do Jablonce, se kterou mám společné téměř všechny zastávky. Ve spičce budiž, ale mimo špičku, kdy jedeme oba poloprázdní, se jedná o mrhání pohonnými hmotami. Mezi další taková místa patří třeba Krásná Studánka, Stráž nad Nisou, Machnín atd. Chápu, že toto je za současného stavu běh na dlouhou trať, ale v ostatních krajských městech se dávno podařil dotáhnout do funkčního konce. Tady to musí jít taky. Jen začít.

Tolik podle mě ty nejpalčivější body naší MHD, dalších větších či menších nedostatků by se samozřejmě našla celá řada. Ale abych jen nekritizoval, je třeba dodat, že to, jak se dopravní podnik popasoval s předčasným koncem Busline, je obdivuhodné. Extrémní nedostatek řidičů a poté i vozidel se podařilo vyřešit za relativně snesitelnou cenu. Sice musely být přijaty určité změny v dopravě, zatím se ale nestalo, že by nějaký spoj nevyjel. Řidiči, kteří pracují v režimu 6 dní práce, 1 den volno a často chodí jezdit i v tom dni volna, kancelářští pracovníci, kteří se snaží rovněž vypomoct, ale také ostatní zaměstnanci, kteří drží značně poškozenou loď podniku nad vodou, mají můj obrovský respekt.

Přesto, tyto problémy spolu se spoustou dalších mají neblahý vliv na cestování po našem městě. Proto je třeba vytvořit tlak na město, které jako jediné s tím může něco dělat.