Obě dvě linky jezdí po stejné trati a vzájemně se kryjí, proto jim patří jeden místopisný článek. Článek a vše ostatní o lince si můžete zobrazit také na stránce projektu Linky liberecké MHD – přehled, historie, místopis.

Spojnice největších měst Libereckého kraje

I druhou tramvajovou trať procházející Libercem musím ocenit superlativem. Možná si říkáte, že jsem zaujatý, protože jsem v regionu vyrostl. Jistě, že trochu jsem, ale jak jinak nazvat trať, na kterou se jezdí svézt lidi doslova z celého světa právě pro její unikátnost a krásu? Unikátnost tkví v některých technických parametrech, ale také v kráse přírody, kterou prochází. Technické zajímavosti jsou podrobněji rozebrány v historii trati. Nyní k místopisu.

Trať je to meziměstská, což samo o sobě také není zrovna typické pro tramvajovou trať. Spojuje dvě největší města Libereckého kraje – Liberec a Jablonec nad Nisou. Už to, že Liberec je situován v kotlině a Jablonec o něco výše v Jizerských horách, napovídá, že trať povede krásnou jizerskohorskou přírodou. Jsem hrdý na to, že jsem jedenáctku používal hojně jako cestující, protože v dětství a mládí jsem jezdil za rodinou do nácestné Proseče nad Nisou a později, když jsme se na čas přestěhovali do Jablonce, jsem zase jezdíval do Liberce a zpátky za kamarády. Co jsem každou tu cestu prožíval? 

Centrem Liberce po boku ostatních linek

Z Liberce tramvaj vyjíždí většinou od smyčky Viadukt, která patří ještě pod městskou trať a můžeme zde potkávat také vlaky linek 2 a 3. Cesta začne prudkým kopcem k první významné zastávce – Nádraží. Po levé straně mineme autobusové nádraží, po té pravé se nachází železniční. Hned za další křižovatkou mineme podivný funkconalistický dům Uran, a naproti plácek, kde stávala stará majestátní celnice. Tam cesta změní sklon a jedeme z kopce, který denně absolvují tisíce lidí při cestách mezi nádražími a terminálem MHD. V kopečku projedeme kolem slavného hotelu Imperial, dnes v režii soukromé firmy. Pod kopcem se potkáme s odbočkou do vozovny Rybníček a stejnojmennou zastávkou. Této zastávky jsem často využíval, abych nastoupil ještě před terminálem, protože na terminálu obvykle čeká houf lidí, který spolehlivě zaplní celou soupravu. Mezi Rybníčkem a terminálem Fügnerova mineme ještě kulturní dům, několik obchůdků, Soukenné náměstí a obchodní centrum Fórum, které dnes dominuje dolnímu centru. Není to tak dávno, co zde stával slavný obchodní dům Ještěd s unikátním designem. Na terminálu Fügnerova tramvaj obvykle čeká do času a konečně se pustí přímo na trať do Jablonce dosud na metrovém rozchodu.

Vyhlídková jízda kolem kráterů

Aniž by tramvaj opustila centrum města, najednou se člověk ocitne v podivném světě. Jedním ze smutných unikátů města Liberce je kromě nejvyšší zadluženosti a nejvyšší plochy obchodních center na člověka taky to, že přímo v centru má obrovské díry a pouště po nedokončených stavbách. První kráter dřímá už roky hned v bezprostřední blízkosti terminálu MHD. K druhému pomníku dorazíme jen o chvilku později, jde spíše o poušť. Tato poušť zbyla po zdemolování bývalého obřího závodu Textilana v roce 2005. Jako malý jej ještě pamatuji, tramvaj celý areál objížděla a já jsem je pozoroval z okna bytu prababičky. Vždycky jsme si stěžovali na to, že v obloucích vrzají. V roce 2011 se tramvajová trať napřímila skrz areál a kolem měly vyrůst nejdříve obchodní centra, poté byty. Nicméně doteď nevyrostlo nic, a tak tramvaj léta projíždí prázdnou plochou lemovanou zbytky základů budov, na které trčí téměř zbytečná zastávka připomínající zašlou slávu Textilany. Po překonání tohoto smutného pohledu se dostaneme k rybníčku, který kdysi sloužil této fabrice. Nevypadá moc hezky, ale lepší než poušť. Dál trať po vlastním tělese nemilosrdně prořízne kopec, aby se vyhoupla nad Liberec k takzvané rušičce – kopci, kterému se tak říká patrně po někdejší rušičce signálu. Hned za rušičkou se dostaneme k ústavu sociální péče, naproti kterému vyrostlo nové moderní sídliště. Ani to ale příliš nebrání nádhernému výhledu na Ještěd, celý jeho hřeben a jižní liberecké čtvrti. Je to právě ta část hřebenu, za kterou po většinu roku zapadá slunce, proto jsem si při cestách do libereckých hospod sedal vždycky na levou stranu. Z kopce je teď ale potřeba sjet zase dolů do údolí řeky Nisy. Projedeme přes zastávky Pivovarská a Lékárna. V současné době však u zastávky Lékárna skutečně lékárna je a nedaleko Pivovarské se nachází pivovar Konrad.

Vratislavice nad Nisou

Dostáváme se konečně na zastávku Vratislavice nad Nisou, kostel. Tady nastává pro Prosečáky a Jablonečáky úleva, protože tak polovina tramvaje nyní vystoupí a směřuje na veliké vratislavické sídliště. Nesmíme zapomenout na unikátní Kostel Nejsvětější trojice po pravé straně. Sjedeme z mírného kopečka dolů k výhybně, kde končí pětka, a o něco dál už pokračujeme po staré, dosud nezrekonstruované trati (2021). Změnu stáří trati člověk pozná, aniž by koukal na koleje nebo znal historické pozadí. Z celkem běžné jízdy najednou začne tramvaj skákat a házet do všech stran, že je místy problém se udržet na sedadle. Zástavba prořídla a trať se konečně dostala do malebného vesnického údolí řeky Nisy. Zanedlouho se dokonce na čas trasy téměř spojí se železniční tratí 036. Místy jsou tratě od sebe vzdáleny doslova jen pár metrů a není výjimkou vidět projíždět vlak souběžně s o něco níže položenou tramvají. Trať kopíruje tok Nisy a přes louky, lesíky, drobné silničky a kolem převážně starších stavení (místy velice blízko) se žene vesnicí Proseč nad Nisou. V Proseči se dříve nacházela hranice mezi libereckou a jabloneckou částí trati, nyní je aspoň hranicí tarifních pásem. Je to příjemný pohled za každého ročního období. Kombinace malebné staré podještědské krajiny se starou tratí dostane cestujícího o pár desítek let zpět. Tu a tam narazíme na nějaký průmyslový podnik využívající spád řeky Nisy, dokonce lze projet i kolem kostry nikdy nedostavěného několikapatrového skladu, který je za zastávkou Proseč, pošta jako pěst na oko. Nejznámějším podnikem v údolí je ovšem Vratislavická kyselka se svou unikátní, ale bohužel výrazně zchátralou budovou. Kyselka již dlouhá léta nefunguje, ale nedávno se budovy ujal nový investor, který by v ní rád po rekonstrukci rozjel výrobu nápojů. Podnik vyrábějící výtahy pak ukončuje Proseč a startuje další úsek, podle mě ten nejhezčí. 

Hlubokým lesem

Následuje totiž území nikoho mezi Prosečí a Jabloncem nad Nisou. Je to ale krásné území nikoho. Klidné, tiché. Ticho a klid rozruší jen tu a tam projíždějící tramvaj nebo vlak. I na silnici už je klid od doby, co byla zprovozněna rychlostní komunikace mezi Libercem a Jabloncem přes Kunratice. Tramvaj projíždí ryzími Jizerskými horami se vším, co k nim patří – hustý smrkový porost, horské železité potoky a typická žulová skaliska. Trať tímto prostředím pomalu stoupá k Jablonci údolím, které za tisíciletí vymlela řeka Nisa. Nejkrásnější pohled je cestou opačnou, tedy směrem od Jablonce. Pokud člověk sedí po pravé straně, může spatřit pohled na celé údolí, ve kterém se za chladných večerů nebo brzkých rán pozdního léta válí mlha. Nikdy nepřestanu děkovat za to, že můžu spatřit takovéto obrazy při tak obyčejných činnostech jako je cesta do práce, z práce, za rodinou, za přáteli. Každá taková činnost se náhle stane neobyčejnou a člověk nemá potřebu si cestu krátit. Cesta se najednou stává cílem. 

Les končí komínem jablonecké teplárny Brandl, zároveň se v těchto místech opět na chvíli tramvaj setkává s vlakem u jabloneckého dolního nádraží s krásnou staniční budovou, která ale již dávno ztratila svůj význam. Není to tak dávno, kdy v této stanici dokonce nestavěl téměř žádný vlak. Po výhybně Brandl již jen tramvaj vystoupá k prvnímu jabloneckému sídlišti a následně sklesá k Tyršovým sadům, kde končí. Tyršovy sady jsou sice park, ale z nějakého důvodu to není příliš vhodné místo k odpočinku. Jablonec si z tramvaje v současnosti moc neprohlédneme, protože končíme na jeho okraji. O prodloužení alespoň k autobusovému nádraží se však poslední roky aktivně jedná. Zdálo se, že už je stavba na spadnutí, ale následné politické spory připomněly, že nic není jisté, dokud není hotovo. Význam trati by její přiblížení centru Jablonce nepochybně zvýšilo.