Archív značky pro: trhy

Jednoduchý a bezpečný forex obchodní systém pro začátečníky včetně indikátorů

Pokud už musíte obchodovat forex s využitím technické analýzy, v tomto článku představím jediný obchodní systém, který mi v tomto kontextu dává smysl. Využívá dokonce i technickou analýzu, kterou tak kritizuji. Vysvětlím dopodrobna celou obchodní metodu, kterou jsem zevrubně představil také v tomto webináři i s veškerou teorií. Jen bych rád poznamenal, že se podle mého názoru nejedná o metodu, kterou lze dlouhodobě dosahovat významných výnosů, natož se s ní živit. Může však posloužit jako jednoduchý, levný a relativně bezpečný odrazový můstek pro začátečníky seznamující se s finančními trhy. Po zvládnutí této metody doporučuji posunout se na další level, kde budeme mít skutečnou tržní výhodu. Výhoda založená na jednoduchých a každému dostupných indikátorech totiž z principu moc výhodná být nemůže.

Co chci od svého obchodního systému?

  1. Jakožto retailový neprofesionální trader hledám pouze případný přivýdělek. Rozhodně tedy nechci u grafů sedět několik hodin denně. Od svého systému chci, aby nebyl časově náročný, což pro mě znamená nutnou kontrolu trhů max. jednou denně. Většinou to sice díky mobilní aplikaci zvládnu i víckrát, ale to je jen bonus navíc. Podstatné je, že když se přes den nezadaří, vím, že postačí večer během pár minut kouknout do platformy a případně upravit pozice.
  2. Na trading mám sice vyhrazený kapitál, o který si můžu dovolit přijít (ať nikoho ani nenapadne dělat opak!), ale samozřejmě to neznamená, že budu riskovat jeho smazání jedním obchodem. Od systému tedy požaduji, aby generoval nízké riziko. Tak nízké, že kapitál neohrozí ani nenadálá událost na trhu.
  3. Podle principu otevření se „pozitivním černým labutím“, který takto pojmenoval Nassim Nicholas Taleb a který jsem blíže okomentoval v článku o jeho knize, vyžaduji, abych i přes nízké riziko měl možnost vydělat balík v případě, že trh půjde v můj prospěch dál, než jsem očekával. Třeba i při neočekávané události, která prudce pohne s trhem.
  4. Jak je uvedeno ve webináři, autor prapůvodní předlohy systému tvrdil, že „ze ziskového obchodu nesmí trader udělat obchod ztrátový“. S tím se plně ztotožňuji, a proto tento rys rozhodně chci ve své metodě. Obchodní systém musí vždy ochránit ziskový obchod před ztrátou. Působí to mimochodem dobře i na psychiku, když máte v ruce obchod, který už nemůže skončit ztrátou.
  5. Chci, aby systém byl jasně definovaný a nechával jen malý prostor pro přemýšlení. Pokud by nebyl prostor pro přemýšlení žádný, znamenalo by to, že lze plně automatizovat. V automatické obchodní systémy u retailu důvěru nemám (v nějakém jiném článku vysvětlím proč), proto požaduji, aby mi systém dal určitou možnost zhodnotit všechny okolnosti, ale zároveň, aby mě nenechával dlouho nerozhodného, zda vstoupit či nevstoupit.

Trhy, timeframe, platforma, broker

Metodu používám především na měnové páry. Jsou levné a, to je v tomto případě důležité, jsou symetrické co do směrů pohybu. Pohyb ceny vzhůru se chová stejně jako pohyb dolů. To o jiných trzích obecně nelze říci. Akcie a akciové indexy se směrem nahoru pohybují obvykle stabilně, dlouhou dobu a relativně líně. Jakmile přijdou výprodeje a cena začne klesat, je to obvykle rapidní pokles, který během jednoho dne vymaže spousty dnů nebo týdnů i měsíců růstu. V menší míře se toto děje i u některých komodit. Neforexové trhy lze s tímto systémem taky obchodovat, ale trochu jinak s přihlédnutím právě k této vlastnosti. Dále o těchto variacích bude řeč. Většinou jsou navíc tyto trhy dražší.

V rámci metody používám výhradně denní grafy. Na nižší timeframy koukám jen v případě přesného ladění vstupu. Odvádí to totiž pozornost někam, kam nemá. Člověk má tendenci nižší timeframe analyzovat a měnit kvůli tomu pozice v rozporu se svým systémem. Na nižší timeframy je proto dobré koukat, jen pokud má obchodník pevnou disciplínu. Pro analýzu vstupů, řízení pozice a výstupů tedy v tomto případě vždy jen denní grafy.

Zdaleka ne dokonalou, ale praktickou platformou, která je zdarma, je Metatrader, který nabízí snad každý forexový broker. Konkrétní výběr forexového brokera je na vás, ale na malém českém rybníčku je to podle mého názoru prakticky jedno, každý má své výhody a nevýhody.

Nastavení grafu

Pro aplikaci této metody se používají pouze klouzavé průměry. V tom je její jednoduchost, klouzavý průměr obsahuje každá platforma. Poskytují příjemnou orientaci v aktuální situaci na trhu a vodítko, jak řídit svou pozici. Kromě vstupů mají totiž zásadní vliv na následné řízení pozice, jak si ukážeme dále.

Graf vypadá takto:

Pro automatické vložení těchto klouzavých průměrů i jejich úrovní slouží tyto indikátory (obojí pro Metatrader 4):

Indikátor pro páry se 4 desetinnými místy
Indikátor pro páry s 5 desetinnými místy

Rozpětí jednotlivých linií lze volit v parametru RiskModel, lze měnit i rychlost klouzavých průměrů. Ruční vložení je však snadné. Klouzavý průměr najdete v nástrojích mezi indikátory. Při jeho nastavení lze pak na kartě „úrovně“ vložit příslušné další linie.

Základní exponenciální klouzavý průměr je vyznačen zelenou barvou a má výchozí periody 24 a 28 úseček. Perioda ovlivňuje jen rychlost, s jakou se linie průměru přizpůsobuje ceně. Lze tudíž použít jakékoli jiné periody, pokud budete chtít vytvořit konzervativnější nebo agresivnější systém. Červené a modré úrovně jsou potom jen zelené úrovně posunuté o hodnoty členů Fibonacciho posloupnosti. I v tomto případě je možné je volit individuálně, ale obecně tak, aby se cena až na výjimečné situace držela v modrých mantinelech. Hodnoty posloupnosti se tedy logicky liší dle volatility daného trhu. Například u EURGBP používám úrovně 89, 144 a 233, u volatilnějšího GBPUSD jsou to 233, 377 a 610. Proč zrovna číslo z Fibonacciho posloupnosti? Je to převzato z původního obchodního systému, kde autor argumentuje tím, že mají tendenci se objevovat všude od ulit živočichů přes horská pohoří, tak proč ne v trzích (posloupnost souvisí se zlatým řezem). Podle mě je úplně jedno, jestli tam jsou tato čísla nebo jakákoli jiná. Jde o to, aby linie kopírovaly trh tak, jak potřebujeme.

Chcete-li obchodovat s tímto systémem i jiné trhy než forex, doporučuji směrem dolů přidat ještě jednu červenou linii, čímž se modrá posune o jednu úroveň níž. Je to dáno tím, že při výprodejích mají trhy tendenci přehánět a přeprodaná úroveň tak leží níž než adekvátní úroveň při nákupních horečkách.

Vše je připraveno, pojďme hledat vstupy.

Vstup

Pro vstupy vyhledávám překoupené a přeprodané tržní úrovně, kde by trh již mohl být vyčerpaný. Jde tedy o protitrendový systém, který se snaží vyhledávat dna a vrcholy a mít tak co nejlepší výchozí pozici v případě změny trendu.

Na grafu mě zajímá především předposlední vyznačená úroveň na obě strany, tedy poslední červená. Pokud se cena nachází daleko uvnitř mezi těmito dvěma úrovněmi, tak trhu vůbec nevěnuji pozornost. Pokud je cena poblíž, začnu trh pravidelně sledovat, případně nastavím alarm na překročení oné úrovně. Jakmile trh úroveň překročí, začíná hledání protitrendových signálů, klidně i na nižším timeframe. Zde je prostor pro individuální vyhodnocení aktuální tržní situace. Někdy mám chuť vstupovat agresivněji a můžu otevírat pozici téměř ihned po překročení úrovně. Jindy si raději počkám na potvrzení změny trendu nebo alespoň na nějakou technickou úroveň, kde by trh mohl reagovat, aby byla vyšší šance na dobrou pozici.

V případě, že trh protne modrou linii (úrovně by měly být nastaveny tak, aby šlo o zcela výjimečné situace), můžeme vstupovat proti trhu okamžitě, ale i tady je vhodné zvážit aktuální situaci. Na dalším grafu vidíte GBPJPY s vyznačenými oblastmi potenciálních vstupů tak, jak jsem je právě popsal.

Výsek denního grafu na obrázku je od poloviny srpna 2018 do poloviny října 2019. Je vidět, že některá překročení poslední červené linie byla velice jemná a rychlá (1, 2, 4). Tam je možné, že čas, kdy byl trh v potenciálu vstupu, jsem úplně prošvihl. To se prostě může stát a vyplývá to hned z prvního principu, že nechci být nalepený na obrazovce neustále. Jinou možností jsou limitní příkazy, pak by ale vstup například hned po překročení úrovně byl velice agresivní a nebral by v potaz aktuální situaci na trhu. Za téměř ideální lze z tohoto pohledu označit vstupy č. 5 a 8. Jak se dozvíme dále, vyplynul by z nich alespoň částečný zisk. Naopak oblast č. 6 může pěkně potrápit (a taky se tak stalo). Velmi pravděpodobně zde mohlo dojít k sérii po sobě jdoucích (malých) ztrát a když už se trh konečně začal vracet ke své rovnováze, ani to nebyla žádná sláva. To ale k systému patří, podstatou je případnou sérii malých ztrát vykompenzovat menším množstvím velkých zisků. Nějaká ztráta by se určitě našla i u vstupu č. 7. Následně však přišel zisk.

Na závěr k situacím č. 3 a 9. To jsou ty, kdy se rozhodně nevyplatí agresivně vstupovat hned po překročení předposlední úrovně. Pokud k ní trh dojde s takovou razancí, jaká je na grafu vidět, je rozhodně radno počkat buď na uklidnění, nebo na poslední, modrou úroveň. Obvykle zde hraje roli i značná fundamentální složka, v tomto případě vyjednávání o Brexitu, proto není nerozumné se v případě extrémní volatility držet úplně mimo trh. 16. 10., na poslední úsečce grafu, jsem vstoupil až po atakování modré úrovně. Trh je v silném nákupním momentu, takže šance na drobnou ztrátu je poměrně vysoká, ale na druhou stranu potenciál v případě uklidnění a návratu k rovnováze nebo otočení trendu je přímo obrovský. Může to odporovat zdravému rozumu, ale v dlouhém měřítku se tato strategie vyplácí.

Záměrně jsem při výběru grafu nepřemýšlel. Nehodlám tu tvořit iluzi něčeho, čím tento systém není a ukazovat období, kde zrovna vše krásně vycházelo. Za více než rok se na tomto páru vyskytlo 9 příležitostí pro hledání vstupu (nikoli nutně vstupů) a ne všechny by byly ziskové. Trading je ale o celkovém zisku v dlouhém období, ne o zisku a ztrátě několika málo pozic. V kombinaci s řadou dalších trhů, na které je systém aplikovatelný, je nakonec vstupů poměrně hodně. Někdy jsou všechny trhy klidné a systém může mít několik týdnů (tradičně třeba v létě) bez vstupu, ale jindy může být otevřeno několik pozic zároveň. A jedna pozice může být otevřena dny až týdny. Teď k řízení pozice

Řízení pozice

Zde se nabízí velké množství variací. Dobrým pomocníkem jsou každopádně vhodně rozmístěné úrovně klouzavých průměrů. Já aktuálně vstupuji dvěma jednotkami (třeba 0,02 lotů). Takeprofit pro první jednotku mám na zelené úrovni, s druhou si jdu až pro předposlední úroveň na opačné straně. Stoploss na počátku umisťuji nedaleko v závislosti na kontextu trhu, buďto pod technickou úroveň v okolí nebo zkrátka pocitově, tak aby nebyl moc vzdálený ani moc blízký. Podstatné ale je, že stoploss se snažím při prvním náznaku, že trh má momentum v mém směru, posouvat na breakeven (na úroveň vstupu, tedy nulovou hodnotu zisku). Může se sice stát, že mě brzy vyhodí s nulovým ziskem, ale ten pocit pohody při pozici, která pracuje pro mě, za to stojí. Stejně tak pokračuji s posouváním stoplossu stejným způsobem i do zisku, pokud trh jde v můj prospěch. Pokud chcete mít pocitových variací systému co nejméně, lze použít třeba nejbližší okolní úrovně klouzavých průměrů a dle nich stanovit aktuální stoploss. Po překročení další úrovně se může stoploss posunout o další úroveň apod., možností je celá řada.

Díky množství pravidelně rozložených úrovní klouzavých průměrů, které se mění spolu s trhem, jsou možnosti řízení pozice takřka neomezené. Momentálně zvažuji změnu na následující systém: otevření se třemi jednotkami (0,03 lotů), na nejbližší úrovni takeprofit první jednotky + přesun stoplossu na breakeven, další jednotka takeprofitu na zelené úrovni, poslední jednotka na opačné straně „tunelu“ jakožto čekání na případný homerun. Se čtyřmi jednotkami si lze poslední nechat na „arcihomerun“ pro případ, že by trh šel ještě dál než jen na opačnou předposlední úroveň. Kdoví, i takové dlouhodobé trendy se objevují a je super se jich zúčastnit.

Ještě jednou, možností řízení pozice je celá řada a žádná není z principu dobrá nebo špatná (samozřejmě s dodržením bodů v úvodu článku).

Výstup

Jak už vyplynulo, výstupy nastávají výhradně skrze automaticky nastavené příkazy stoploss nebo takeprofit. Tak by to v rámci disciplíny mělo i zůstat. Není zde prostor pro impulzivní předčasné ukončování pozic. Tím byste systém změnili a neumožnili mu ukázat jeho dlouhodobé výsledky takové, jaké jsou.

Shrnutí

Zopakuji, že tento systém je třeba brát jako nástroj pro naučení se základů obchodování na finančních trzích. Systém využívá oblasti možného překoupení nebo přeprodání trhu a kombinuje jej s velice konzervativním risk managementem, který ale nechává otevřená vrátka případným náhodným událostem ve prospěch obchodníka. Podobných systémů založených na technické analýze je nespočet, ale je potřeba si uvědomit, že technická analýza z principu nemůže umět předpovědět, co se v trhu stane. Může jen lépe pojmenovat a zpřehlednit to, co se děje aktuálně. Podrobněji jsem se o tom rozepsal v tomto dvoučlánku. Jinou výhodu na trhu vám takovýto přístup nepřinese, a proto po ovládnutí těchto základů je vhodné hledat takovou výhodu, která vám už může umožnit dlouhodobé nadprůměrné výnosy. Tedy samozřejmě v případě, že toto je vaším cílem. Budu rád, když mi dáte vědět, jak se vám s tímto systémem daří.

Černá labuť – kniha, která ovlivnila můj život

O čem tato kniha není

Pro filmové nadšence mám nedobrou zprávu – v tomto článku se nejedná o knižní předlohu psychologického thrilleru s Natalií Portman. Film určitě stojí za zhlédnutí, ale Černá labuť od Nassima Nicholase Taleba, o které se zde rozepíšu, je z úplně jiného soudku. Tak jiného, že je to jako den a noc, oheň a voda nebo jako psychologický thriller vs. společensko-filozofické pojednání o neurčitosti.

Můj Lifechanger

Ke knize jsem poprvé čirou náhodou přišel v mých asi 20 letech. Díky tomu, že Taleb pracoval jako trader, často v knize používá příměry k finančním trhům, kde nahodilost a neurčitost hrají klíčovou roli. To knihu dostalo i do recenzí českých webů zabývajících se obchodováním, které jsem tehdy hltal. Nebyla to sice kniha, která by slibovala, že mě naučí obchodovat a které jsem tehdy kupoval (dnes si za to klepu na čelo), ale přesto se zdálo, že mě může určitým způsobem obohatit, a tak jsem do toho šel.

Ve 20 letech nebylo vůbec snadné se jí prokousat, jde místy o náročné čtení vyžadující alespoň nějaké znalosti o filozofii a dalších oborech. Ale to, že mě kniha donutila doplnit si vzdělání, nebylo vůbec na škodu. Dnes jsem ji asi po sedmi letech podruhé přečetl (i tentokrát jsem musel místy číst velmi pomalu) a mohu s klidem prohlásit, že kniha mi skutečně změnila myšlení a v důsledku i život. U některých pasáží jsem měl pocit, že by měly být součástí výuky na školách. To se ovšem asi nestane, když autor akademiky kritizuje.

Vzácné a nebezpečné zvíře

Černá labuť je v autorově pojednání neočekávaná událost, která je sice málo pravděpodobná, ale má dalekosáhlé následky. Lidé mají tendenci tyto události a jejich dopady silně podceňovat, ne-li úplně ignorovat. Koncept je aplikovatelný jak pro společnost jako celek, tak pro jednotlivého člověka nebo jiné entity. Na škále jednotlivce může jít o úmrtí blízkého, výpověď v práci, ale také třeba výhru ve sportce. Dalekosáhlé důsledky mohou být totiž jak negativní, tak i pozitivní. V měřítku společnosti se může jednat o živelní pohromu, teroristický útok apod.

Ochočte si pravděpodobnost

Základním východiskem knihy je, abychom s událostmi negativního dopadu počítali, pokud možno se proti nim pojistili, a naopak těm pozitivním se otevřeli. Z tohoto důvodu Taleb vůbec neodrazuje od finančních spekulací, stačí mít ochranu proti neočekávaným ztrátám (takzvaný stoploss). Ale současně je dobré například v případě pojišťoven počítat s extrémními záplavami, jejichž pravděpodobnost se zdá být téměř nulová (vzpomeňte na rok 2002 a teprve následné změny záplavových zón). Bohužel spousta lidí se chová přesně opačně. Nemá problém poslat svoje úspory do fondu, který má sice dobré výsledky, ale ani je nenapadne, že stačí byť málo pravděpodobný propad a mohou o všechno přijít. A naopak, když se před nimi objeví podnikatelská nebo obchodní příležitost, která nevyžaduje vysoké počáteční náklady, ale v případě málo pravděpodobného úspěchu je může zajistit do konce života, tak do toho nejdou. Škoda. Je to právě tento jednoduchý princip, který mi umožnil dělat, co mě baví.

Kdy se nenechat klamat mozkem

S tím vším souvisí některé nedokonalosti našeho myšlení, kterými se často necháváme klamat a které autor rovněž vyzdvihuje a rozebírá. Například taková, že černé labutě předem obvykle nikdo neočekává (války, finanční krize), ale ex post se objeví řada „expertů“, kteří budou tvrdit, že na základě různých ukazatelů bylo vlastně naprosto jasné, že se daná událost stane. Jinými slovy „po bitvě je každý generál“, odborněji „iluze zpětné vysvětlitelnosti“. Krásně se tato potřeba věci vysvětlovat aplikuje taky na finanční trhy, kde analytici mají tendenci vysvětlovat každý pohyb, i když se jedná o běžné tržní pohyby v důsledku běžných transakcí. Ve škole na předmětu, kde jsme toto dělali, jsem vysloveně trpěl.

Další je třeba klasické konfirmační zkreslení. Pokud něco (ne)očekáváme nebo (ne)chceme, máme tendenci všechny nové okolnosti považovat za potvrzení našeho názoru a ty, co ho vyvrací, ignorovat. Typickým příkladem je podpora politika nebo strany. S příznivými informacemi máme sklon souhlasit a vyhledávat je, negativní bagatelizovat. Většina diskutujících o sobě ale přesto nejspíš prohlásí, že jsou zcela objektivní. Proto mají podporu i politici, kterým se prokázal podvod nebo korupce. Říct, že jsem celou dobu podporoval nesprávného člověka, je pro ego těžké. Jednodušší je věřit tomu, že soudy a policie jsou zkorumpované. Stejně tak na trzích. Pokud spekulujeme na růst ceny, ale ta jde místo toho dolů, i já jsem si říkával „no jasně, trh se musí zkorigovat, nabrat sílu, najít kupce a brzo bude pokračovat vzhůru“. V tomto případě bývá konfirmační zkreslení drahou záležitostí.

Zmíním také zkreslení následkem přežití typické pro články o úspěšných lidech. Najdeme stovky publikací o tom, jaké vlastnosti je třeba mít nebo jaké činnosti je třeba provozovat, abychom byli úspěšní. Ty vznikají ale analýzou právě těch úspěšných, nikoli všech lidí, kteří v dané oblasti (třeba psaní blogů) zkoušeli štěstí. Kdyby ovšem někdo analyzoval i skupinu neúspěšných, nejspíš by došel k podobným vlastnostem. Taleb to ilustruje na příkladu s námořníky, kteří prohlašovali, že když se pomodlí, zajistí si, že se jejich loď nepotopí. Jenže ti, kteří se potopili, se taky modlili, jen se jich na recept úspěšné plavby už nikdo nezeptá. A i my vidíme ve všem, co hodnotíme, jen ty, kteří přežili; a máme pocit, že je to jejich schopnostmi nebo snad pověrčivými zvyky. Ve skutečnosti za to možná může prosté štěstí. Ignorovat ty, kteří nepřežili, je zásadní chyba.

Jako poslední uvedu moje oblíbené ignorování pravděpodobnosti a vlastní minulé zkušenosti. S kolika partnery jste si mysleli, že spolu budete do konce života? A přesto až budete tvořit další vztah, budete si to nejspíš myslet znovu, přestože je všeobecně známo, že jen minimum vztahů přežije dlouhá léta. Shrnuto jednou krásnou větou z knihy: „když přemýšlíme o zítřku, nebereme v potaz, co jsme si předevčírem mysleli o včerejšku„.

Na změnu života může stačit Závěr

Pochopitelně tyto iluze našeho vnímání pravděpodobnosti a neurčitosti nejsou nebezpečné vždy. Někdy jsou dokonce žádoucí a je potřeba si je patřičně užít. Oznámit nové přítelkyni, že není pravděpodobné, že vás vztah vydrží déle než rok, není zrovna dobrý nápad. Když jde ale o klíčové záležitosti našeho života, je dobré je mít na paměti a snažit se jimi nenechat oklamat. Taleb tyto a další myšlenky dopodrobna vysvětluje ve své knize, dokonce i s technickými detaily. Z toho důvodu je kniha poměrně obsáhlá, ale zároveň sám autor zdůrazňuje, že není třeba ji číst celou. Kdo není kovaný v matematice, může klidně některé pasáže přeskočit. Koho zajímá jen to podstatné a ještě neví, zda chce knihu číst, doporučuji přečíst spíše závěr než úvod. Má pouhé 3 strany. Pro zájemce o finanční trhy je tato kniha povinnou četbou (nebo autorovo předchozí dílo Zrádná nahodilost).

Pokud dáte Talebovi za pravdu a kniha změní vaše vidění světa, možná vás svět začne trochu víc děsit a začnete občas připadat ostatním divní, ale budete mít svůj život pod větší kontrolou. Zaujal mě také neotřelý styl, který dělá z náročného textu zábavné čtení a vkusně kombinuje odborný text s beletrií. Doporučuji skutečně každému. Zájemcům o filozofii, ekonomii, sociologii, trhy nebo vědu obecně doporučuji dvojnásob. Teď se těším na další rozvoj Talebových myšlenek v knize Antifragilita.

,

Proč Bitcoin spadl, ale ceny nemovitostí nespadnou

Porovnání vývoje akciového indexu Nasdaq kolem roku 2000, kdy splaskla technologická bublina, a Bitcoinu na podzim 2017 pár týdnů před začátkem pádu a současně v době nejvyššího optimismu.

Není to tak dávno, co skončila hysterie kolem bitcoinu, když se zjistilo, že jeho cena neporoste ke statisícům dolarů. Zároveň Česko řeší bytovou krizi a vysoké ceny nemovitostí. Článek odhalí, co je na těchto situacích podobného, co je rozdílného a jak se s tím vším srovnat.

Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen ji opakovat

Na podzim roku 2017 se všechno točilo kolem kryptoměn – především kolem bitcoinu. Extrémního růstu jeho ceny si začala všímat třeba i ČT24, která obvykle zprávy z trhů omezuje na vstupy z pražské burzy (která nikoho nezajímá). Brokeři a burzy hromadně zaváděli BTC mezi svoje instrumenty. Na žádné konferenci nechyběl blok o kryptoměnách. Jeden „analytik“ dokonce prohlásil, že když nebude cena bitcoinu přes milion dolarů do roku 2020, tak sní vlastní „nádobíčko“. No, času moc nezbývá, takže dobrou chuť… Zájem brokerů a médií svědčil o extrémním zájmu veřejnosti a přitahoval další. I mezi mými známými se našli tací, kteří mě přesvědčovali o tom, že poletí nahoru a že udělali skvělou investici. To mě donutilo k napsání článku, tehdy ještě v rámci projektu Získejúčet.cz. Obrázek z článku vidíte vedle textu a je víc než výmluvný. Nakupující veřejnost, zrychlující se bezprecedentní růst ceny a další ukazatele – jasné známky extrémního převisu spekulativní poptávky a nafukování šílené bubliny, která dříve či později musí splasknout. Vždycky, když se objeví podobná situace, vzpomenu si na výrok:

Když už vám i čistič bot nabídne skvělou investici do akcií, je nejvyšší čas prodávat.

finančník Bernard Baruch před černým pátkem roku 1929

Přesně to se dělo s bitcoinem, a proto mě jeho následující vývoj nepřekvapil. Z téměř 20 000 dolarů za jeden bitcoin se propadl během pár dnů na třetinu a dále klesal. Poté se z bitcoinu stal na nějakou dobu normální trh a brokeři a makléři po celém světě byli šťastní, že se jim podařilo vytáhnout spoustu peněz z řad široké veřejnosti. Ta jako vždy ostrouhala. Bohužel, v roce 2019 se celá situace zopakovala, byť už ne za tak extrémního zájmu ani růstu. Přesto se podařilo dostat cenu až k 14 000 dolarů, ale opět následoval pád, který probíhá doteď. Nyní jsme na 8 000.

A teď k nemovitostem

Ceny nemovitostí v ČR – několik posledních let hodně probírané téma – také trvale rostou. Rostou rychleji než platy, jiné ceny atd. Spousta lidí má tak pocit, že jde rovněž o bublinu, která musí splasknout. I já jsem si to chvíli myslel. Záhy jsem ale zjistil, že to bylo spíš přání (pokles ceny by se mi tehdy taky líbil) než na realitě založená myšlenka. Rád bych vyzdvihl některé důvody, proč si nemyslím, že by ceny nemovitostí měly v nejbližší době klesat.

Ceny rostou dlouhodobě a relativně stabilně

Zdroj: finance.cz

Jak lze vidět na grafu, ceny nemovitostí stoupají už skoro deset let. A před menším propadem v letech 2008 a 2009 stoupaly rovněž. V posledních letech se sice růst mírně zrychluje, ale rozhodně se ani v nejmenším nepodobá typickým grafům cenových bublin.

Spekulační poptávka nedominuje

Příčinou bublin bývá nadměrný růst spekulační poptávky. Poptávka z řad veřejnosti hnaná představou o zhodnocení peněz silně roste do chvíle, kdy už není nikdo, kdo je za tak nesmyslně vysokou cenu ochoten nakupovat. Rozšíří se poplašná zpráva o tom, že daný trh možná neporoste donekonečna, kupci znejistí a začnou prodávat. Aby se svých pozic zbavili, musí s cenou dolů – BUM, bublina splaskne a trh se vrátí na fundamentální cenovou úroveň.

Poptávka po nemovitostech roste stabilně – tak jak roste populace, její bohatství, případně jak se mění společnost (např. nyní roste počet single lidí, kteří potřebují více bytů, než kdyby byli v párech). Samozřejmě je přítomna i spekulační poptávka, ale není dominující, na rozdíl od bitcoinu v roce 2017 a dalších bublin.

Růst cen je vyvolán nedostatečnou nabídkou

Aby při rostoucí poptávce nerostla cena, musí být vyrovnávána adekvátním růstem nabídky, to je základní pravidlo ekonomie. Roste však nabídka? Jak je to se stavbou nových bytů, víme. Probírá se to často, je to teď aktuální i v politice. Staví se málo, staví se pomalu, stavební řízení trvá nesmyslně dlouho. Počet nových bytů dlouhodobě nestačí nárůstu poptávky po nich. Byty se stávají čím dál tím nedostatkovějším zbožím a nedostatkové zboží je prostě drahé. Převis poptávky nad nabídkou zkrátka tlačí na růst cen a to se jen tak nezmění.

Jeďte do Turecka, Erdoğan má řešení

Existují ale i opačné extrémy – například v Istanbulu začali před lety rovněž řešit bytovou potřebu rostoucího města. V autoritářském režimu to jde o něco snadněji, tak se pustili do akce. Trochu se ale utrhli ze řetězu a ve výsledku tam pro změnu přestřelili nabídku. Město je obklopené poloprázdnými sídlišti, ve kterých nemá kdo bydlet, přestože bydlení je k dispozici „za hubičku“.

Závěr

Ač by se to líbilo velké spoustě lidí, obávám se, že nejsou dostatečné důvody, aby ceny nemovitostí v blízké budoucnosti razantně poklesly. Jediná instituce, která se zatím snažila zakročit, byla ČNB se svými omezeními hypoték. To mělo za cíl snížit počet lidí, kteří si mohou hypotéku, a tedy nový byt nebo dům dovolit. Jinými slovy, cílem bylo snížit poptávku. Cíl byl úspěšně naplněn, ale růst cen to přesto nezastavilo, jen zpomalilo, a jinak to v dohledné době nebude. Větší pokles se za této situace nemůže konat, neboť se nejedná o realitní bublinu, jak se někteří mylně domnívají. Vlastní bydlení se zkrátka stává dražší záležitostí a bude potřeba upřednostnit nájem před vlastněním. Z toho ale není třeba se hroutit. V západní Evropě je mnohem vyšší podíl nájemního bydlení než u nás a je to naprosto normální. Růst nájemního bydlení povede zase k růstu cen pronájmů, což se ostatně už nyní děje. Dost možná se jen nemovitostní trh dostává do normálu s tím, jak se naše ekonomika přibližuje těm západním. Stejně tak není žádný důvod váhat s nákupem nemovitosti. Čas hraje v neprospěch nakupujících, ale ve prospěch prodávajících, dobře proto uvažte, na které straně se nacházíte.

Tvoříme si vlastní trh… v Excelu

V tomto příspěvku vám dám návod, jak si během pár minut snadno v Excelu vytvoříte vlastní „trh“ a lépe tak pochopíte, jak se tržní cena vlastně chová. Současně si prakticky ověříte informace, které podávám v tomto dvoudílném pojednání o technické analýze a v tomto vysvětlení náhodné procházky a bílého šumu.

Prvním krokem je logicky zapnout Excel. Než s ním ale začnete pracovat, budete jej potřebovat rozšířit o add-on nazvaný Analýza dat. To uděláte v sekci Možnosti, tlačítko do ní se nachází na výchozí obrazovce úplně vlevo dole. Pokud pracujete s nějakým dokumentem, do výchozí obrazovky se dostanete tlačítkem Soubor.

V možnostech vyberte v levém menu Doplňky (druhé odspoda). Při tomto kroku se mi Excel často na pár vteřit sekne, vydržte tedy, než se mu podaří zmátořit. Poté už byste měli vidět seznam doplňků a hned první vás zajímá – Analytické nástroje. Zvolte jej a klikněte na tlačítko Přejít… Zde zaškrtněte první volbu – Analytické nástroje (nebo i další položky dle libosti, třeba řešitel je také užitečný nástroj). Potvrďte OK a mělo by být hotovo. Pro kontrolu po otevření nějakého sešitu běžte do sekce Data a zde by úplně vlevo měla být nová ikona Analýza dat.

Všechno potřebné pro tvorbu grafu připomínajícího ten tržní nyní máte. V souladu s definicemi je potřeba nejprve vygenerovat bílý šum. Vstupte nyní do nové sekce ve vašem Excelu – Analýza dat.

V seznamu analytických nástrojů vyberte Generátor pseudonáhodných čísel a zvolte OK. Nyní je potřeba nastavit vlastnosti souboru pseudonáhodných čísel tak, aby odpovídaly vlastnostem bílého šumu.

  • Počet proměnných je počet vygenerovaných souborů hodnot. Jedna proměnná = jeden bílý šum = jedna náhodná procházka = jeden graf.
  • Počet náhodných čísel je velikost souboru. Doporučuji alespoň několik stovek.
  • Typ rozložení: Normální. To je velice důležité.
  • Střední hodnota = 0. Pokud se rozhodnete experimentovat a zvolíte kladné číslo, bude vám výsledná náhodná procházka trendovat vzhůru, pokud zvolíte záporné číslo, bude trendovat dolů.
  • Směrodatná odchylka = 1. Pokud se rozhodnete experimentovat, zvyšováním hodnoty zvýšíte volatilitu procházky a naopak.
  • Základ generátoru můžeme nechat prázdný.
  • V možnostech výstupu vyberte, kam se mají hodnoty vašeho bílého šumu vložit

Měli byste obdržet sloupec plný různých desetinných čísel. Pokud jste je zadali stejně jako na obrázku a soubor převedete do grafu, měli byste spatřit něco podobného:


Jde o grafické znázornění bílého šumu. Teď už jen tuto změť převést na náhodnou procházku. Bude to snadné. Vraťte se ke sloupci vygenerovaného bílého šumu (na obrázku sloupec A) a vložte nad hodnoty jeden prázdný řádek (označte první řádek kliknutím na jedničku nalevo od buněk, klikněte pravým tlačítkem a zvolte Vložit buňky). Ideálně ve vedlejším sloupci B teď vytvoříme náhodnou procházku. V buňce B1 se nachází pole pro určení počáteční hodnoty. Obvykle se nechává 0, ale my můžeme zvolit třeba 1000, aby výsledek věrněji připomínal vývoj ceny tržního instrumentu, v tomto případě třeba zlata nebo akcií Googlu. Do pole B2 vepíšeme vzorec =B1+A2, tedy každá další hodnota bude součtem aktuální hodnoty a nové hodnoty bílého šumu, přesně jak tomu má být. Pak už jen dvakrát poklepeme na čtvereček vpravo dole obdélníku označené buňky a sloupec B se sám dopočítá až do konce podle sloupce A. Sloupec B převeďte na graf a máte hotovo. U mě výsledek vypadá takto:

Váš graf by měl vypadat jinak, protože vám Excel vygeneroval jiný soubor pseudonáhodných čísel, stejně tak by měl dopadnout jinak každý další pokus. Vždy by měl výsledek ale vypadat přibližně jako burzovní graf. Hraní si s počátečními hodnotami, směrodatnými odchylkami, středními hodnotami a dalšími proměnnými můžu jedině doporučit, lépe tak pochopíte, o co zde vlastně jde. Také si všimněte, že na každý takto vygenerovaný graf můžete aplikovat technickou analýzu. To by vás mělo zarazit. Rozepisuji se o tom v tomto dvoučlánku.

Technická analýza je jen iluze – 2. část

Na první díl navážu možná trochu nečekaným zvratem. Zopakujme si obrázek liniového grafu se zakreslením technických formací z prvního dílu:

Možná jste si říkali, že jsem mohl uvést, který instrument a čas daný výsek grafu zachycuje. Nemohl, protože skutečností je, že to žádný burzovní graf není. Tento graf byl vytvořen za pomoci několika jednoduchých kroků v Excelu. Z pohledu statistiky a pravděpodobnosti se jedná o grafické zobrazení procesu takzvané náhodné procházky. Podle teorie efektivních trhů, kterou jsem už v minulém díle zmiňoval, cenový vývoj koná právě náhodnou procházku, a to tím spíše, čím populárnější je daný trh. Co to přesně je náhodná procházka, popisuji v samostatném článku. V jiném článku zase popisuji, jak si ji můžete velice jednoduše vyrobit pro experimentální účely v Excelu. Pokud vás ale technické pozadí nezajímá, můžete pokračovat ve čtení tohoto článku.

Předpovídáme vývoj náhodně generované řady???

Ještě jednou: ten výřez grafu není tržní graf, ale graf náhodné procházky vytvořené v Excelu. Přesto jsem na něj aplikoval technickou analýzu, která, zdá se, poměrně dobře „předpovídala“ budoucí vývoj. Jak je to možné? Jak může technická analýza předpovídat, že se něco náhodného (přesněji pseudonáhodného) odrazí právě na červeně vyznačené úrovni nebo to, že když tu první červenou úroveň prorazí, tak bude pokračovat vzestupný trend? Přirozeně, že nemůže. A nejedná se jen o supporty a rezistence, níže předkládám celý graf s tisíci přírůstky a různými metodami technické analýzy, které mě jen na první pohled napadly.

Náhodně generovaný graf s aplikací technické analýzy.

Najdeme tam hranice podpory (support), odporu (rezistence), dvojité vrcholy, dvojitá dna, trendy, trendové kanály, přidal jsem dokonce i klouzavý průměr s periodou 20. Můžete na něj zkusit aplikovat klasickou metodu – prodávat, pokud jej cena protne shora a nakupovat, pokud jej cena protne zespoda. V některých obdobích by tato metoda zjevně byla úspěšná. Ostatní indikátory jako jsou populární RSI, Stochastic, ATR, různé obálky apod., jsou jen další interpretace cenového vývoje vypočítané ze stejných dat. Nepřinášejí nic nového, žádnou další tržní výhodu. Jsou to jen vzorečky hrající si s čísly, důsledky jsou pro ně tudíž naprosto stejné jako pro čistý cenový graf.

Jak je to možné?

Žijeme v obrovském omylu, který je nám předkládán tvůrci a propagátory technické analýzy. Totiž že její nástroje díky tomu, že rozpoznávají opakující se formace, jsou schopny předpovídat tržní vývoj. Ve skutečnosti technická analýza pouze reflektuje vlastnosti náhodné procházky. To je ten fundamentální proces. Trhy jsou jen časovou řadou s podobnými vlastnostmi, respektive vykazují podobný generátor přírůstků (změn v ceně). Že tedy takové formace vznikají, je pouze dílem náhody, lidské představivosti, potřeby věci analyzovat a rozpoznávat vzorce. Pochopitelně se mohou vyskytnout odchylky od náhodné procházky neboli skrytý nenáhodný řád. Ten však v dnešní době vysokofrekvenčních algoritmů vyhledávajících právě toto, bude velice rychle eliminován.

Nerad to tedy říkám, ale technickou analýzu nelze samu o sobě v žádné formě použít pro predikci tržního vývoje. Lze s její pomocí pouze zpětně odhalit opakující se vzorce nacházející se v určitém druhu náhodně generovaného statistického procesu, který je blízký procesu generujícímu vývoj tržní ceny. A proto stejně jako nelze technickou analýzou předvídat vývoj náhodně generovaného procesu, nelze takto předpovídat ani vývoj cen finančních instrumentů.

Světýlko naděje: samonaplňující se očekávání

Jediným reálným vysvětlením hypotetického fungování technické analýzy by byl proces takzvaných samonaplňujících se očekávání. Pokud by se většina účastníku trhu shodla, že pod cenou 25 je vhodné prodávat a učiní tak, skutečně tím srazí cenu a vznikne tak dojem, že zafungovala formace technické analýzy. Myslíte si ale, že velcí hráči, kteří tvoří hlavní tržní pohyby, používají trendové čáry a klouzavé průměry? Několik drobných spekulantů, kteří věří, že trh bude reagovat na trendovou čáru s cenou sotva výrazně pohne. A to nejhorší: i pokud by se to dělo, muselo by se to dít pravidelně, aby bylo možné na tom tvořit dlouhodobě stabilní zisk.

< Vrátit se na 1. část

Náhodná procházka aneb chůze opilce

V tomto článku se nebudu zabývat mou opileckou procházkou po okolí Liberce, nýbrž půjde o pravděpodobnostní pojem důležitý pro porozumění vývoji tržních cen finančních instrumentů. Pokusím se jej vysvětlit tak, aby jej pochopil i lajk. Náhodná procházka má uplatnění v mnoha různých vědních oborech, já se jí budu zabývat samozřejmě z hlediska oboru studujícího časové řady, neboť mezi časové řady patří právě i vývoj ceny jakéhokoliv finančního instrumentu.

50 kroků opilce

Náhodné procházce se také někdy přezdívá chůze opilce. Uznejme, že chůze opilce mnohdy náhodná skutečně je. Je to takový proces, jehož přírůstky mají náhodný směr. Stejně jako opilec jde jednou doprava, jindy doleva. V tom, kde skončí jeho další krok, nelze vypozorovat žádný systém, nemůžeme tedy směřování jeho dalšího kroku určit předem. Je to podobné, jako kdyby o směru každého dalšího kroku rozhodl hod mince. Pana = doleva, orel = doprava, například. Pokud uvážíme, že každý krok je stejně dlouhý, může po padesáti krocích taková procházka při pohledu shora vypadat třeba takto:


Náhodná procházka s 50 kroky při stejné velikosti kroku.

Pokud bychom našeho opilce znovu postavili na startovní čáru, je zřejmé, že dalších 50 kroků by vypadalo jinak, ale výsledná cestička by měla podobnou chaotickou strukturu. Nelze třeba čekat, že by šel všech 50 kroků jen doleva, i když to nemožné není. Procházky můžeme posléze hodnotit podle jejich vlastností. Ta na obrázku se například dostala nejdále 3 kroky doprava a 6 kroků doleva, dále bychom mohli vypočítat směrodatnou odchylku a další ukazatele, ale o tom už tento článek není. Abychom se dostali, kam potřebujeme, budeme teď potřebovat ještě jednu úpravu. Vyzkoušíme náhodnou procházku, ve které není délka kroku pevně stanovena. Podobně, jako kdyby se opilec ve svém stavu občas posunul třeba jen o třicet centimetrů a jindy zavrávoral a skončil by třeba o 3 metry jinde. Přírůstky teď budou mít nejenom náhodný směr, ale i náhodnou vzdálenost. Vzdálenost bude náhodná, ale přesto ohraničená. Je jasné, že se opilec jedním krokem neposune o 100 metrů.

Představujeme: bílý šum

Když si teď vezmeme ony přírůstky jako soubor hodnot (tedy třeba 1 metr, 50 cm, 80 cm apod.), můžeme určit nějaké vlastnosti tohoto souboru. Je potřeba určit velikost běžného kroku, což by mohlo být kolem 70 cm. To je jakýsi průměrný krok, který nastane s nejvyšší pravděpodobností, v řeči statistiky střední hodnota. Čím kratší nebo delší krok než těch 70 cm, tím nižší pravděpodobnost, že nastane. Pak je ještě potřeba stanovit průměrnou odchylku od oněch 70 cm. Statisticky to je směrodatná odchylka a v tomto případě dejme tomu 20 cm. No a na závěr pravděpodobnostní rozdělení. Tím vás nechci trápit, vezmeme normální (gaussovské) rozdělení, což zjednodušeně znamená to, co jsem už napsal – nejvíce kroků se bude koncentrovat v okolí 70 cm a čím dále, tím méně. Teď konečně přijde rozuzlení toho, proč se tu bavíme o vlastnostech přírůstků. Pro modelování vývoje cen se totiž používá náhodná procházka generovaná přírůstky s vlastnostmi takzvaného bílého šumu.

Bílý šum je takový soubor hodnot, jehož střední hodnota = 0, směrodatná odchylka = 1 a má normální (gaussovské) rozdělení. Trochu lidověji řečeno to znamená, že tyto hodnoty se budou motat kolem 0 a jejich průměrná vzdálenost od nuly bude 1. Průměr budou značně zvyšovat ojedinělé výrazně vzdálené hodnoty, třeba 2,5 apod. Čím dále, tím méně pravděpodobné je, že se tam číslo objeví. Příklad bílého šumu s 1000 členy je třeba na tomto obrázku. Můžete si od oka všimnout, že uvedené vlastnosti skutečně splňuje.

Bílý šum s 1000 členy, střední hodnotou 0 a směrodatnou odchylkou 1.
Praktický návod: vytvořte si také vlastní trh v Excelu

Konečně: náhodná procházka

Teď se vraťme k náhodné procházce. Vytvořme tedy takovou náhodnou procházku, jejíž přírůstky budou mít vlastnosti bílého šumu. Startovní číslo dáme 0 a přičítáme jednotlivé hodnoty náhodně vygenerovaného bílého šumu. Vznikne něco podobného jako tento graf:


Náhodná procházka s přírůstky o vlastnostech bílého šumu.

Povědomé, že? Pokud bych startovní bod dal třeba do 12000, mohl bych vám klidně namluvit, že jde o graf německého akciového indexu DAX. Dokonce lze na první pohled rozeznat malé i velké trendy, supporty a rezistence, zkrátka vlastnosti, které v trzích rozeznáváme. O tom ale více v tomto dvoučlánku.

Náhodná procházka má samozřejmě spousty různých podob, tato má nejblíže ke struktuře trhů. Snadno můžeme vytvořit trendující náhodnou procházku, můžeme si hrát s vlastnostmi bílého šumu a tedy s velikostmi přírůstků. Pokud si chcete tvořit vlastní trhy v Excelu a vše, co jsem napsal, si ověřit, je to velice snadné. Návod naleznete v tomto článku.

Technická analýza je jen iluze – 1. část

Všichni, kdo jsme udělali ten první krok a začali s tradingem či investicemi, ji známe – technická analýza. Soubor nástrojů odhadování tržního vývoje v budoucnosti na základě toho, co se stalo v minulosti. Technické indikátory, trendové linie, supporty, rezistence a tak dále. Pro začátečníky je technická analýza lákavá, protože je jednoduchá, snadno srozumitelná a její nástroje jsou volně dostupné a rozmanité. Málokoho ale v začátcích napadne se zamyslet nad tím, proč by vůbec měla fungovat, natož nad jejími skutečnými výsledky. A podívat se na seriózní akademické a vědecké výzkumy? To nenapadne ani většinu pokročilých.

Ušetřete si roky práce

To, co se stalo v minulosti, vidíme na grafu. Graf a informace v něm obsažené jsou to jediné, co k technické analýze potřebujeme. Nejnižší cena, nejvyšší cena, otevírací cena a zavírací cena za jednotlivá období, případně objem obchodů. Klasickým argumentem těch, co nám technickou analýzu propagují (ve skutečnosti je to vynikající marketingový nástroj brokerů), je, že její formace se v trzích často opakují. Z toho snad plyne, že by měla být úspěšná? Bohužel ne.

Technická analýza mimochodem rozlišuje formace, které jsou protichůdné, přesto to leckomu nevadí. Uveďme si dvě nejklasičtější na jednoduchém liniovém grafu:

Liniový graf s vyznačením dvou základních formací technické analýzy. Vlevo vznik rezistence a následné její proražení a pokračování trendu, vpravo vznik supportu a odrážení ceny směrem vzhůru.

Otázka zní: pokud by se formace vlevo, která se nepochybně objevuje v grafech často, opakovala v 50 % případů a ve zbylých 50 % případů by nastala formace vpravo, lze ji využít k dlouhodobému generování zisků? Těžko. Historie se sice opakuje, ale když se to týká protichůdných formací, jejichž výskyt má stejnou pravděpodobnost, nelze z toho vyvodit žádnou tržní výhodu. A kdyby pravděpodobnost byla třeba 55:45? Taky ne, protože v trzích existuje poplatek za provedení obchodu, který vás o tu drobnou odchylku pravděpodobnosti připraví. Týká se to naprosto všech veřejně známých technických formací a indikátorů. Buďto k tomu závěru můžete dojít sami a bude vás to stát čas a možná i peníze, nebo budete věřit výzkumům, zkušenějším kolegům a selskému rozumu. Vědecká teorie, která s tímto závěrem přišla, se objevila už v 70. letech minulého století a nazývá se teorií efektivních trhů. Přesto začínající tradeři věří tomu, že vydělají na průrazech supportů nebo na křížení klouzavých průměrů. I já jsem tomu před deseti lety věřil, byl jsem naivní. Naivity nových zájemců o trading bohužel využívají ti, kteří vás chtějí přesvědčit o tom, že vyděláte miliony během pár kliknutí. Nevěřte tomu, co tvrdí brokeři, mentoři a jiní. Věřte jen tomu, co sami zakusíte. Zatím bylo ověřeno jen to, že veřejně známé formace technické analýzy dlouhodobě nefungují a jak se dozvíte v druhém díle, není k tomu ani statistický a pravděpodobnostní důvod.

Vydělat se na ní nedá, ale přesto není k ničemu

Závěrem tohoto příspěvku ale v žádném případě není, že technická analýza je úplně k ničemu. Technická analýza slouží lépe než cokoli jiného jako mapa, která usnadní orientaci v trhu a řekne, co se v něm děje. Je v trhu trend? Jsou tam ceny, které jsou pro trh důležité? Které to jsou? Je trh přeprodaný/překoupený? To jsou všechno zásadní informace, abychom měli přehled o tom, co se v trhu dělo (a aby analytici mohli začít hlásit, proč se který pohyb stal, o tom více v tomto článku). Jinými slovy, technická analýza nám poskytne důležité informace pro orientaci v trhu, neposkytne nám však žádnou informaci o tom, co se skutečně stane v budoucnosti a už vůbec možnost dlouhodobě díky ní generovat zisky.

To ale není všechno, byla to pouze příprava na nejhorší. V následujícím díle se dozvíte další, mnohem závažnější problém technické analýzy.

Pokračovat na 2. část >